Když už se zdálo, že v rámci rekonvalescence můžeme s Luckou vyrazit na chvíli ven,
tak začalo lejt. Ne pršet, ale lejt. Takže nic. Jelikož máme na dny budoucí určité plány,
držíme se doma. Dítě sice není úplně v pořádku, ale lepší se to každým dnem.
A já jsem dnes docela ráda, neb díra po zubu pobolívá.
Z posledních dvou dnů mám veselou historku, ale o té až zítra, to bude příběhu skoro konec.
Odpoledne jsem si zahrála na zásobovače ( prázdná lednice) a dojela tetě převázat nohu.
Foťák odpočívá, jen na večer byla opět duha, kolikátá letos už ani nevím.
Žádné komentáře:
Okomentovat