středa 10. srpna 2011

Akce " KŮŇ "

Možná už jste tenhle název někde četli... Máte pravdu. Ale hezky od začátku.
Každým dnem se mi má narodit neteř ( jenom jedna Ali) .
Pořád jsem přemýšlela, co od nás dostane.
Dupačky, hračky, ložní prádlo, fusak, autosedačku, jídelní židličku. To vše švagrová už má. Něco po starší dceři, něco od známých a kamarádek. I já jsem přispěla svou troškou. Tak co tedy ???
A pak se to stalo ! Jedna milá blogařka vyvěsila na FB fotku houpacího koně s tím,
že ho prodá. A já zajásala. To je ono ! Neteř dostane koně !
Jelikož už jsme s Gábinou jeden obchod uskutečnily, neváhala jsem, odepsala a byla první adept na koupi. Bylo mi jasné, že kůň musí ihned z domu, než se původní majitelky vrátí.
Jenže jak na to. Gábina je z HP. Dělí nás sto kilometrů, ale světe div se, můj zaměstnavatel má sídlo také v HP. Proto jsem poprosila jednoho kolegu, který v současné době jezdí k nám, zda by nebyl ochoten koníka od Gábiny přijmout a dovézt mi ho. Jeho odpověď na můj dotaz byla : " Jasně, ten se bude  hodit." Tak nevím , jak to myslel, ale pravdou je, že koně převzal. O tom, jak to proběhlo se dozvíte zde. A to si přečtěte, protože se pobavíte.
Gábi můžu tě uklidnit. Šemík dorazil v pořádku. Sice nocoval  v autě, ale ráno dostal trochu ovsa. V autě mu špatně nebylo, tudíž se nepo..... a pytlík nepotřeboval. Zvesela vhopsal do ordinace a celý den poslušně stál u stolu. Občas si zaržál, ale jinak to s ním šlo.
Pak jsme jeli domů. Všichni se s ním skamarádili, jen Viki to nějak nemohla pobrat.
A když si s ní začal povídat, tak se rozčílila natolik, že jsme koníka raději ustájili jinde.
Tak teď už jenom, aby se neteř narodila.


PS: Konečně taky jednou ve středu nepíšu jen o tom, jak jsem byla v práci.
Lucka byla dnes s nejstarší, je jí zase o trochu líp.
Prostřední měla po práci ještě autoškolu a jízdy.
A já ? Já jsem se rozhodla, že už snad konečně zatočím s Mišelínem. Když jsem si přečetla, co dokázala Aranelka, tak toho svýho Mišelína přeci musím taky nakrmit. Tak mi držte pěsti. A proto jsem navečer vyrazila do vedlejší vesnice na chodící pásy. Teda řeknu Vám, je to makačka. Jo, když je jeden lenoch líná a celý léta nic moc nedělá... Jsem zvědavá, jestli se ráno postavím na nohy.

2 komentáře:

  1. s michelinem držím palce!!!

    tedy story s Šemíkem nemá chybu :D

    OdpovědětVymazat
  2. Držím palce v odhodlání! Kdyby se někde rýsovala další neteř, náš kůň je v záloze :-)! A Vikin nedůvěřivý výraz mluví za vše!!!

    OdpovědětVymazat