úterý 23. srpna 2011

U Báry

Bára je moje kolegyně z práce. Nastoupila k nám před čtyřmi lety.
Tenkrát jsem si říkala, komu jsem co udělala, že mi přidělili takové mládě.
Ale nakonec se ukázalo, že je to hrozně fajn holka, která to má na svůj věk v hlavě srovnané a za svůj krátký život už toho dokázala tolik, že by si z ní starší mohli brát příklad.
Občas říkám, že je jako moje čtvrtá dcera. Ty legitimní to možná nerady slyší, ale já ji mám ráda. Rozumíme si spolu, ale rozumí si i s Luckou. Dlouho jsme plánovaly alespoň pár společných chvil. Nakonec to dneska vyšlo. Dorazily jsme k ní na chalupu už včera večer.
Dnes jsme toho stihly docela dost. Na procházce jsme obdivovaly rozhledy do kraje,


 ovečky,


 trhaly obr ostružiny


rozhodily seno na sušení,


natrhaly cukety,


osvěžily pejsky.


 Taky jsme zkusily jít do lesa, ale komáři nás vyhnaly.


Raději jsme hrály hry,

stavěly domečky,

mlsaly,

a odpočívaly.


 Na zpáteční cestě jsme se ještě s Luckou stavily na našem kopci kouknout na západ slunce.


Prostě i přes to vedro jsme si ten den opravdu užily.
Jo a Vendulka je už doma, jelikož se v místní porodnici rodí a rodí a nejsou místa.
A jelikož byly holky ( máma i dcera ) shledány schopnými, byly propuštěny domů.

1 komentář:

  1. Den nabitý zážitky a nádherný západ slunce... to se tady kochám pohledem na tu krásnou fotku ;-)

    OdpovědětVymazat