neděle 4. března 2012

Poslední den jarních prázdnin

No já vím, že je to neděle jako každá jiná, ale když se ty soboty a neděle připočítají k volnu, jsou prázdniny tak nějak delší.
Věnovali jsme ho odpočinku a přípravě na zítřek.
Lucka totiž  před prázdninama přinesla domů věci na tělocvik, do družiny, ručníky.
Tak jsme to museli pěkně zkompletovat, aby jí zítra nic nechybělo.

Jednou za měsíc k nám jezdí "hrabák". Už jsem tady kdysi psala, že jsou tu tak 5 dnů a každý den je něco v "akci". Kdysi jsem tam nakoupila neteřince dupačky po 1 Kč, občas se dá najít opravdu pěkný kousek oblečení... V poslední době tam chodím pro deky. Vždycky si připadám jak socka, když táhnu staré opotřebované deky. Kupuju je z jednoho prostého důvodu. Viki je likvidátor, proto je v naší nepřítomnosti zavřená v prostorné kleci ( ať si říká kdo chce co chce, je jí tam dobře a nám po návratu domů taky).
 Do klece jí dávám právě ty staré deky, protože je trhá. Jen tak pro zajímavost, tu matraci druhý den rozcupovala na tisíc kousků.
Dneska přijel hrabák zase. Jelikož v týdnu asi nebudu mít čas, zašla jsem tam odpoledne. Po asi 5 minutách, co jsem dorazila koukám, že v plyšových hračkách na zemi leží slečna a na ní mladík. Kdo se teď pohoršil, chyba ! Slečna měla epi záchvat a mladík ji znal a pomáhal jí, aby se nezranila. A nikdo, opravdu nikdo jiný neudělal vůbec nic.
A že tam těch lidí bylo. Dokonce je jedna paní bez povšimnutí překročila ! Prostě jsem nechápala.
Tak jsem pomoc nabídla, zavolala 155 a vyčkala s nimi do příjezdu pana doktora. Přijel rychle, záchvat mezitím odezněl. Všechno " dobře " dopalo, ale ta lhostejnost...
Mimochodem, za socku jsem nebyla. Deky nebyly vůbec žádné.

4 komentáře:

  1. Ahoj Ivo,
    tak to tu celý týden čtu a vy jste měly s Luckou docela slušný výletní radius :-)
    U nás odpadl nejdřív taťka a to tak , že pořádně, už má druhá antibiotika. O průběhu nemoci a chlapském přístupu se ani nebudu rozepisovat. Jedním slovem DĚS! Po něm lehl Kuba, ten už měl lehčí průběh a lepší náladu.
    Jiřík byl pořád se mnou, užili jsme si to, jen ten program byl omezený. No, ale hlavně řeším nefunkčnost blogu, nejdou mi psát žádné příspěvky, myslím, že už je stav našeho kompu na celkový servis odborníka. To by ale musela dorazit výplata.
    Celých 14 dní jdu s problému do problému. Už mi snad i hrabe. No, jako teď, došlo mi, že ti nepíšu email, ale příspěvek na blogu. Tak nejsem já na hlavu???
    Měj se hezky,
    ahoj Radka

    OdpovědětVymazat
  2. Uff... úplně mi přeběhl mráz po zádech.. Proč mladík nekřičel, že potřebuje záchranku? V první chvíli jsem si taky představila, že tam tooo.. ale.. ach jo.. aspoň, že věděl, jak jí pomoct.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, nekřičel proto, že to zná a byl to neskutečnej kliďas. A ono se vlastně nedá nic dělat. Musíš jen zabránit tomu, aby se ten v křečích nezranil, což on dělal a čekal, že záchvat hned odezní. Jen ho měla tentokrát delší. Když jsem viděla, že se to i mladíkovi už nezdá, tak jsem tu rychlou zavolala. Oni jen něco píchnou jako prevenci, aby se to hned zas neopakovalo. Jinak se nedá dělat nic. To jedině v případě, že by se třeba zranila...

      Vymazat
  3. ...ono se nedá nic dělat jen zajistit aby se dotyčný nezranil....v práci jsme nabyli zkušenosti...míváme téměř na denním programu.

    OdpovědětVymazat