bylo pochmurné počasí. Nálada bych řekla, že dnes byla o kousek lepší.
Je to už 5 let, co mamka odešla, ale bolí to pořád. Jinak, ale pořád....
Tenkrát bylo krásně, teplo, slunečno. Taky byl čtvrtek...
Dnešek mi docela utekl, v práci toho bylo dost, ale aspoň člověk nemá čas na hloupé myšlenky. Navečer rada rodičů, kam chodím docela ráda. Dozvím se ledacos zajímavého, úsměvného i poučného...
Mamince přeji lehké spočinutí. Vím, jak se cítíš, Ivuško.ALE ji už nic netrápí. Opatruj se.
OdpovědětVymazatMrzí mě, že se trápíš..naprosto chápu..už nemám tátu, 17 let a o mamku se moc bojím..neměla bych už nikoho...
OdpovědětVymazatNo, trápím, spíš je to o té samotě...Jo, mám tři krásné , zdravé holky, hodného manžela, ale rodiče už ne . A oni prostě chybí a tu díru nemůže nikdo vyplnit...A zase na druhou stranu, kdyby měli být nemocní, v bolestech, trápit se...To ne...
OdpovědětVymazatIvi,já mám maminu po smrti 2a půl roku takže asi vím jak Ti je.Budu na Tebe myslet,modlit se.
OdpovědětVymazat