Pátek

Dopoledne jsem byla v práci. Opět vzhledem k provozním důvodům sama. Ale vše bylo v pohodě.

Pak už honem, honem pro Lucku, nakoupit, zabalit, spravit si kalhoty :), vše naložit a hurá na prodloužený víkend.

Nejdřív jsem si myslela, že ani nezabalím. Zabalila jsem a dokonce jsem snad, kromě dospělácké zubní pasty (dětská taky není nejhorší, když není jiná) ani na nic nezapomněla. Když jsem viděla, co věcí pro nás tři (Lucka, Viki a já) na 4 dny máme, tak jsem si myslela, že to do svého mini auta ani nedám.

Dala jsem a docela v pohodě.

Ještě než jsme odjely, tak byla Viki venku s prostřední, což bylo strašně fajn, aspoň byla vylítaná a vyvenčená.

Bohužel taťka měl v práci nějaké problémy a tak jsme se ani před naším odjezdem neviděli.

Na místo jsme dorazily tak akorát, zapsaly jsme se, vyfasovaly klíčky od chatičky a šly se ubytovat.

Lucka byla s přidělenou chatkou spokojená. Jelikož věděla, kam jedeme, tak to doma pořád řešila.

No a kam že jsme se to vydaly?

Na Psí výcvikový tábor do Pecky. Je to už několikátý ročník a jak jsem tak sháněla informace o výcviku a výchově psů (když už jsme si tak neuváženě narychlo pořídili Viki), tak jsem narazila i na tyhle stránky. Samé dobré reference, není to od nás daleko, přijatelná cena, dobrý termín. Zkusila jsem se přihlásit a vyšlo to. Přišlo mi rozumné po dvou psích školičkách v našem městě zkusit zase něco jiného. Na cvičáku to jsou jen obrany, poslušnost a zkoušky, ale tady je to i socializaci, smečce, spoustě nových věcí, které si můžeme zkusit a hlavně se od ostatních pejskařů a výcvikářů dozvědět i něco (a že toho není málo) nového.

Takže jsme ty hromady věcí nanosily do chatky, došly si na večeři (dost dobrý gulášek) a pak absolvovaly veterinární prohlídku psů na tábor. No, prohlídku. Paní doktorka obešla všechny pejsky, s každým se přivítala, každého pohladila a bylo hotovo.

Potom jsme se ještě šly projít kousíček po okolí k blízkému rybníčku.

 Byl naplánován seznamovací večírek. Sešlo se nás pomálu, dala jsem si jedno řezané, Lucka kofolu a asi v jedenáct jsme zalehly do pelechu.