Sobota

Noc byla, no jak to říct. Zima nebyla, ale někteří pejsci si holt štěkli i v noci. Z chatičky od vedle museli jít venčit už v pět ráno. Viki se to nějak nelíbilo, chtěla nás asi bránit a jala se štěkat taky. Lucku to naštěstí nevzbudilo. Ptáci už tou dobou ne zpívali, ale vyloženě vyřvávali….

Ráno bylo krásné, slunečné, na nebi sem tam mráček. 

Po snídani společný nástup a rozdělení do skupin dle schopnosti a stáří pejsků.

Byly jsme zařazeny do skupiny začátečníků. Taky jak jinak, že. Ve skupině je nás celkem dost, ale kupodivu to zvládáme a Viki mne mile překvapuje. Je znát, že máme za sebou dvě školičky.

Takže dnes mezi devátou a dvanáctou jsme cvičili základy poslušnosti. Vždy chvíle cvičení, pak oddych, protože bylo teplo a přeci jen jsme ve skupině začátečníků a štěňat.

Po obědě (vepřo, knedlo, zelo a vynikající zeleninonudlová polévka) tady byl tááákový klid. Vzpomínám na (tehdy ještě pionýrské) tábory, kdy nás k polednímu klidu nutili…

I pejci ho dodržovali.

 

 Jen Lucie nemá zaplacenou plnou penzi, protože by to bylo naprosté plýtvání. Takže to řešíme chlebem, rohlíky, sýry, ovocem a zeleninou. Dneska k obědu měla čínské nudle. Ale tohle fakt neřeším. Starší holky jedly taky špatně a vyrostly…. Pestrou stravu v mezích možností má a vyhazovat celé porce do odpadu nehodlám.

Ve dvě odpoledne byla naplánovaná přednáška a ukázka práce psů záchranářů z Pardubic.

Moc zajímavé. Tihle nadšenci cvičí své pejsky, ve svém volném čase, na své vlastní náklady k tomu, aby byli schopní vyhledat osobu kdekoli v terénu. Asi čtyři roky trvá, než je pejsek schopný opravdu spolehlivě spolupracovat. A pak tihle úžasní lidé, zase na svoje náklady jedou s pejskem tam, kde se třeba ztratil zmatený senior, který může bloudit po lese, protože policejní psi umí vyhledat pouze osobu, která se nepohybuje.

Dokonce jsme viděli ukázku vyhledání v lesním porostu, a několik způsobů označení hledané osoby.

Opravdu poučné a zajímavé.

V mezičase se tady dokonce objevily chůdy a tak jsme s Luckou zkoušely, co dokážeme. Docela se nám dařilo.

 Navečer bylo ještě jedno cvičení, ale tentokrát cvičili dohromady skoro všichni, co jsou tady. Byla to pecka. Hromada různorodých psů a páníčků na malé ploše. Základní cviky poslušnosti i něco navíc. Byla jsem fakt překvapená jak to Viki, ale nejen ona, zvládla. Možná toho měla za celý den dost, ale i tak byla skvělá.

Po večeři (sekaná, brambor, Lucka rohlík s máslem a zeleninový salát s kys. smetanou) byl v plánu táborák. Bohužel počasí rozhodlo jinak. Přehnala se bouřka a prší a prší a prší….

Ale pivo a kofola byla.

PS: Taťka je doma moc pilnej, má posekáno, skoro…Taky to stihl do deště.