Ještě pořád mám ten instinkt spát na půl ucha a reagovat.
Jo holt jsem od nemocných dětí vytrénovaná a to se nezapomíná.
Dopoledne jsem ještě zajela pro ATB a šlo se na převaz. S pomocí manžela jsme to zvládli. Sama bych to teda nedala. Pahýlky vypadají dobře ( pokud se to dá napsat takhle), nic nekrvácí, koupel v hypermanganu snesla , nožky si následně nechala zase zavázat.
V průběhu dne jsme začínali nabývat optimismu, že se vše lepší. Viki se nažrala, na paciny začala stoupat, dokonce si jednou řekla sama ven a obešla si kolečko kolem domu.
.JPG)
Plni radosti jsme se jeli na chvíli projet na kole. Dali jsme asi 15 km, zastavili se u známého, co jsme ho dlouho neviděli....
Po návratu vypadala Viki dobře, ven si v klidu dopajdala.
Dostala večeři do pelechu, prosím nekomentovat, až bude zdravá, rozhodně to nedovolím.
Jenže optimismus byl předčasný a večer se vylomil další dráp, tentokrát na zadní nožce. Ach jo. Snažili jsme se ho doodstranit, ale ona s náma strašně bojuje a my to prostě nezvládneme. Tak uvidíme, co dál, třeba odpadne sám. Když ne, tak nás asi v pondělí čeká druhé kolo, protože i na druhé zadní pacce se drápy začínají vylamovat.
Ach jo. A to to dopoledne vypadalo tááák nadějně.
Prostřední byla celý den na brigádě a zítra jde údajně zas. bude v balíku.....Se těšim.
A jedno foto pro silné povahy - levá přední tlapka, zcela bez drápů
.JPG)
Ivo a nepomohl by jí třeba Hemagel? Není to zrovna levná záležitost,ale dává se maličko a je opravdu zázračný..Aby se jí aspoň zahojily ty "pahýlky"..
OdpovědětVymazatBaru,díky za radu, Hemagel znám, jen je tady problém, že to je vlhké hojení a to nejde dohromady s plísněmi. Musíme to udržovat v suchu, což je problém. V botičkách se nožky zapařují, když je to volně, tak si to líže. Nejschůdnější je obvaz, v tom se i ona cítí dobře, teda pokud se pes s něčím takovým může cítit dobře.
VymazatJá s tebou tak cítím..obzvláš´t znám tu beznděj, když neco vypadá dobře apak se to zvrtne zase:-((
OdpovědětVymazatAndy , díky za podporu.
Vymazatno nazdar... tak to tedy držím palce, docela si pamatuju, co to bylo jezdit se psem po veterině- měl něco podobného... hlavně, ať je léčba účinná!!
OdpovědětVymazatWlčice díky, asi až po tvém komentu jsem přidala foto...
VymazatObjevili jsme na netu ještě jednu nemoc ( sedí to na ni víc jak na plíseň), ale bohužel tam je doživotní léčba, deformace a poškození drápů...
S drápama bojujeme u naší maliny už tak tři měsíce. (A diagnóza nebyla přesně stanovena.) Myslela jsem, že je to zlé, ale po pohledu na packu vaši Viki mi došlo, že je to ještě jakž takž dobré. Preventivně mažeme Betadinou, aby se infekce držela dál, odstřiháváme po kouscích drápy, aby se nezachytávaly a neurvaly celé. Tady se nám vrací náš "výcvik", kde je důležité učit psa už od štěněte, aby na sebe nechal sáhnout kdykoli, jakkoli a vydržel to, i když to není příjemné. Nedovedu si představit, že bych musela s Cho pokaždé bojovat. Nejen fyzicky, ale hlavně psychicky vyčerpávající záležitost. Antibiotika už jsme vysadili (asi po měsíci), dáváme tuny vitamínů a doufáme, že bude líp.
OdpovědětVymazatPřeju Vám i Viki, aby vše dobře dopadlo, i když je to běh na dlouhou trať.
Vločko, vítej u mne a děkuju za tak obsáhlý koment. Já jsem napsala , že s Viki bojujeme, ale to je spíš ten vnitřní boj, ta psychika... Opravdu se s ní nemusím prát. Ona je docela hodná, jenže jí to bolí a ví , co bude....A to, že to nedokážeme, to bylo o odtržení nalomeného drápu. Máš pravdu v tom, že tenhle výcvik, že si pes musí nechat ledacos líbit je dobrý. Jenže RR je trochu jiný pes a dbá o sebe sám. Viki si pravidelně sama drápky ukusovala, srst čistila, takže my nemuseli a nenapadlo nás, že bude mít takový problém. Holt chybama se člověk učí.
Vymazat