Jak jsme neviděly Mumlavský vodopád

aneb jeden nepovedný výlet.
Už dlouho jsme měla v plánu výlet.
Autem do Harrachova, lanovkou na Čerťák, pomalu dolů k Mumlavskému vodopádu.
Pamatuju si, že na Mumlavu jsem jezdila s rodiči skoro každé prázdniny.
A protože tu máme Šárku, přišlo mi to jako dobrý nápad.
Ale...nastalo už ráno. Ráno totiž lilo jako z konve. Holky byly hodné, hrály si tady , ani jsem o nich nevěděla. Stihla jsem zajít s Viki na kontrolu - stav setrvalý.
Po obědě se to začalo pomalu vybírat, tak jsem zabalila baťoh a jelo se.
S tím, že když tak jenom dojdeme z parkoviště k vodopádům a zpět.
Přijely jsme do Harrachova a nebe bylo modré až oči přecházely.

Tak jsme zvolily variantu lanovka. (Je tam někde za můstkem.)

Už když jsme přicházely, v dálce bylo vidět černo.
Než jsme našly onu místnost, černo bylo nad námi a lanovka uzavřena.

Takže otočka a honem k autu, ale to bychom nesměly být v horách.
Během minuty lilo. Ještěže poblíž byl dům s balkonem, pod který jsme se schovaly.
A lilo, a lilo a lilo. Přišla řada na variantu C - pláštěnky a k autu.
Než jsme dorazily na parkoviště v botách nám čvachtalo...
Cesta zpět propršela celá, stěrače jely na plný výkon.
Sotva jsme se převlíkly do suchého, vylezlo slunce a svítilo až do večera.
Takže dnes to bylo o tom, jak jsme za 40 Kč (parkovné) neviděly vůbec nic.
Ba jo, vody bylo hodně....