Změna plánu

Jelikož je Lucka stále u  Šárky (holt bazén je bazén), řekla jsem, že takhle to nejde a na oplátku budou holky zase u nás. Jenže už ráno bylo vedro. Takže jsme (mamky) rozhodly, že budou v bazénu a k nám až navečer. A jelikož změna byla rychlá, tak jsme s Luckou dopoledne uvařily drůbeží polévku, véééélikou mísu langošů a vyrazily za Šárkou a její rodinou. Kupodivu se nám polévka v autě ani nerozlila  (Lucka se jako držák osvědčila).
A chutnalo všem (sedm strávníků), jen se zaprášilo... To jsem měla radost.
Holky šly plavat, já domů. Rychle to nejnutnější a přijel švagr se ženou. Dlouho jsme se neviděli. A dlouho se nezdrželi, však ne nadarmo se říká - jen krátká návštěva potěší...
A jak bylo domluveno, dojela jsem si pro holky a v půl sedmé večer jsme jely na malý noční výlet. Naším cílem byla jeskyně Amerika.
Nejdřív jsme se ještě za světla pokochaly rozhledy po okolí

 Dokonce se i cestou zhouply

 A za chvilku jsme se už protahovaly malým otvorem dovnitř

Vybavení na důkladné prozkoumání jeskyně jsme měly dostatečné

 Holky prolezly co se dalo, ale asi nejvíc je bavilo rozsvícení asi 30ti čajovek, které jsem do batohu přibalila. Od jedné větší si postupně rozsvítily malé a roznosily je po celé jeskyni.

 Fotky nejsou moc dokonalé, ale aspoň pro představu

V době, kdy už jsme " svítily" zavítala do jeskyně čtveřice mladých lidí. Hrozně mne potěšilo, že se jim tam s námi při svitu svíček líbilo.
Jedna s bleskem

 a ta samá bez blesku

Když jsme se vracely k autu, poletovaly okolo nás netopýři.
Jeden byl tedy fakt veliký a docela nás vyděsil.
Při zpáteční cestě jsme ještě měly možnost vidět osvětlené Trosky nejen umělým osvětlením, ale i blížící se bouřkou. Krásná podívaná.
Domů jsme dorazily skoro v deset , ale stálo to za to.