sobota 13. října 2012

Cvičák

Vy, kteří nás čtete víte, jaké trápení jsme si přes léto užili s Viki.
Troufám si říct, že už je úplně v pořádku, teda až na to, že nemá drápy.
V našem okolí nejsou klasičtí pejskaři, kteří chodí s pejsky na procházky. Většinou mají psa doma, v kotci, na zahradě. Já, pokud můžu, seberu Viki a jdu. Někdy dva, někdy pět, někdy i víc kilometrů. Někdy jen na zahradu, podle toho jak čas a počasí dovolí.
Chodím sama, v okolí nikdo, kdy by šel se mnou a  pejskem není. A tak jako člověk občas potřebuje společnost jiných lidí, tak i pes občas potřebuje kontakt s jiným psem.
Proto jsem uvítala, když naše milá výcvikářka, ke které jsme chodily dvakrát do školičky vyhlásila termín pro pokračování, či zopakování toho, co umíme.
Celý týden mi nebylo dobře, nějaká viroza se o mne pokouší. Ráno jsem se probudila s tím, že nikam nejdu. Ale nedalo mi to. Někam jsem se přihlásila, někdo si kvůli mne udělá čas, bylo by nefér nejít.
Navíc Lucka chtěla jít taky a že bychom s sebou mohly vzít i Šárku.
Tak jo. Tak jsme teda šly.
No a co myslíte. Na místo určení dorazila výcvikářka, jedna paní s berňáčkem a my.
 Ostatní (asi 6 lidí) neměli ani tu slušnost zavolat, že nedorazí. Ach jo.
Nicméně to bylo hezky strávené odpoledne. My tři jsme si daly kafe, probraly spoustu věcí. Někdy i slovní cvičení má velký význam. Malé holky si vyhrály na překážkách na cvičáku, pejsi  (i paní výcvikářky) si vyhráli společně na louce. Došlo i na bitku, ale dobře to dopadlo, a aspoň mají i jinou zkušenost, než jen že mají stále navrch. Místo avizované hodiny jsme tam byly skoro dvě. Bylo to moc fajn, jen mne mrzí, že díky nezodpovědnosti ostatních se výcvikářka ( a nedivím se jí) rozhodla tyhle hodiny zrušit.
Budu jen doufat, že se nám třeba časem podaří najít někoho, kdy by s námi rád šlapal po okolí.
Potom jsme se odebraly domů , Šárka u nás zůstala na noc a tak se holky pustily do výroby figurek z kaštanů, které jsme v pátek posbíraly.

PS: fotku nemám, foťák stávkoval a nefotil

2 komentáře:

  1. Ivo, škoda, že bydlíte tak daleko, určitě bysme se k vám přidali. U nás cvičák funguje trošku jiným způsobem (než u vás i než bych si já představovala).Lenka

    OdpovědětVymazat
  2. To my by jsme se s Garpíkem přidali hned :-))), my zase nemáme parťáka tady u nás a chodíme jen spolu. I když v posledním čase nějak pomaleji, asi už stárne, vracívá se docela zdrchlaný.
    Ivo, hezký a klidný týden přeji!
    Pa Radka

    OdpovědětVymazat