čtvrtek 28. února 2013

Úvaha

nad mým momentálním rozpoložením.
Dneska jsem si psala s jednou dobrou duší, která čte i můj blog. Psala, že je jí líto, že se v tom " plácám".
Jsem moc ráda za tuhle zpětnou vazbu. Každý den shrnu, napíšu stručně co a jak a jdu dál. Nějak si neuvědomuju, že navenek to může vypadat, že je všechno špatně.
Možná vypadá, ale není. To je život.
Holt se toho v jednu chvíli sešlo nějak víc. A víte jak se to říká, stokrát nic umořilo osla.
Spousta dobrých lidiček co znám na tom jsou hůř než já.
Že nám nejstarší dcera dcera zmizí za oceán ? No jasně, že jako máma mám strach, ale není první ani poslední a moc jí to přeju.
Že na chvíli ztratím parťáka a spřízněnou duši ? Však ona se zase vrátí. A kdy by měla cestovat, když ne teď.
Víc mě trápí, že se jí dnes vrátila chřipka, ale to taky zvládne, jen musí trošičku ubrat plynu, že jo Jani :).
Že Lucka je poslední dobou nějaká unavená a bez energie? Zas to není tak hrozné i když mě na to upozornilo víc lidí. Pro jistotu  jsme dneska nechaly udělat nějaké odběry.
Kdyby jste viděli, jak byla statečná.
A nejen při odběrech. Odpoledne, po škole a flétně jsme musely nechat uspat potkanici. Její stav se ještě do rána zhoršil. Naděje na vylepšení žádná. Chtěli nám ji vzít a vrátit uspanou, to dítě si prosadilo, že s ní bude až do konce. A byla a zvládla to skvěle.
Že jsou v práci problémy ? A kde nejsou. Jen mě mrzí, že 8 let něco fungovalo a náhle je vše jinak. Nebyla jsem na to zvyklá, ale učím se rychle....A pořád ještě mám práci.
Že Viki nemá drápky a má trochu problémy? No a co, dáme botky a je to.
Že rodinné vztahy nejsou ideální ? Příbuzný si člověk nevybírá, přátele ano.
Že si s prostřední nerozumím tak, jak bych chtěla ? To mě trápí asi ze všeho nejvíc. Právě proto, že jsem vyčerpala všechny možnosti a už si nevím rady. Trápí mě, že šikovná, hodná, hezká a hlavně inteligentní holka takhle stávkuje. Bohužel s tím asi nic neudělám. Jen doufám, že se jednoho dne probudí a pochopí. A snad ví, že jsme tady pro ni a máme ji rádi.
A nakonec, že já nemám energii ? A kde ji vzít. Sluníčko tady u nás bylo za celou zimu párkrát.
A když už bylo strávila jsem ty slunné chvíle v práci. Snad už to bude lepší.
Dneska ráno ptáci vyloženě křičeli. Už to teplo a světlo musí přijít.
Na závěr malé shrnutí. Mám se dobře.
 Mám hodného muže, tři krásné, zdravé, chytré dcery. Zatím máme práci oba. Máme kde bydlet, co jíst a do čeho se obéct. Takže si nestěžuju. A pokud to tak vypadá, tak slibuju, že se budu snažit psát veseleji.
I když blog jsem si zřídila, abych si po čase připomněla jak veselé, tak smutné chvilky.
Jsem ráda, že jsem si to takhle hodila na papír. Aspoň vidím, že se nemám zas tak zle.
A ještě zítra do práce a pak hurá jarní prázdniny.

6 komentářů:

  1. A víš že bude zase o chlup líp? :-) Ony to jsou takové vlny, víš... Teď jsi na té spodní, ale po ní zase přijde ta horní :-)... Jsem ráda, že bloguješ!

    OdpovědětVymazat
  2. Ach, jak ti rozumím. Možná polovinu věcí bych mohla opsat, hlavně tohle: Že si s prostřední nerozumím tak, jak bych chtěla ? To mě trápí asi ze všeho nejvíc. Právě proto, že jsem vyčerpala všechny možnosti a už si nevím rady. Trápí mě, že šikovná, hodná, hezká a hlavně inteligentní holka takhle stávkuje. Bohužel s tím asi nic neudělám. Jen doufám, že se jednoho dne probudí a pochopí. A snad ví, že jsme tady pro ni a máme ji rádi.

    Mám dva autisty a na prostřední dítě nemám čas, vím to, ale víc už nemůžu. Únava mě zmáhá, potřebuju jaro.
    Taky bych se bála, kdyby mi dítě odjíždělo za oceán.
    Držím palce a moc ti fandím.

    OdpovědětVymazat
  3. Tomu říkám - sečteno a podtrženo! Jak píše Gabča, je to jako stav maniodeprese...život bláznivej. Tak ať už je fakt jenom líp :-)Radka

    OdpovědětVymazat
  4. Řekla bych, že to byla velmi plodná revize. Gratuluji k ní! I když je mi jasné, že někdy do tisíckrát nic umořilo osla..A písmenka jsou někdy zrádná, mohou vypadat jinak na papíře nebo monitoru než v hlavě pisatele, taky už jsem to několikrát řešila. Tak ať je čím dál víc těch důvodů "neplácat se" :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Ivo, taky Vás čtu a poslední dobou mi také přišlo, že vaše řádky- příspěvky jsou více smutné.
    Jsem tedy ráda,že jste sepsala tuhle úvahu a že není až tak zle , vlastně je dobře :-)
    Sama také takové stavy občas mívám ,když je toho opravdu na mě moc!
    Ale naštěstí si je ještě včas uvědomím!
    Tak ať i u Vás je více dní hezkých a slunečných!

    OdpovědětVymazat