A je to

Jedno dítě jsem si domů přivezla, druhé domov na čas opustilo, třetí tak na půl.
Jako již tradičně, pondělí, cestovní den.
Ráno do Lysé, což je asi 80 km. Krásná cesta probouzející se jarní přírodou.
Pohodová práce, při které telefon, Lucka může domů. Hurá, hurá, hurá.
Cesta zpátky, rovnou do nemocnice. Nějakých 100 km. Lucčino předání razdva.
Dopoledne ji sundali obvaz a namalovali stonožku.

 Taky se za ní stavila naše kamarádka i s Tádou. Dokonce je pustili až na pokoj. Kamarádka sama pravila, že Lucka je fakt statečná, když těch šest dnů vydržela v tom obr pokoji sama a v pohodě.
Propouštěla nás sestra, ošetřující lékařka už nebyla, hmmm. Zaplatily jsme za pobyt raději hned a v hotovosti.
A honem domů. Nějakých 20 km. Po chvilce dorazila Jana sbalená na cesty.
Už jste se tady někteří ptali, kamže to jede. Moje nejstarší dcera se svým přítelem se tak trochu zbláznila a letí na dva měsíce do Peru. Proč Peru? Protože prostě někam chtěli a do Peru byly levné letenky. Tak proto.
Takže jsme ještě chvilku popovídali, domluvili způsoby komunikace, která tedy doufám nebude váznout a jelo se na nádraží mávat.
Plni optimismu a humoru. Krosny sbalené jak kdyby jeli na týden. Doufám, že mají vše potřebné.

Lucka se taky jela loučit. To si nemohla nechat ujít. Mají se s Janou hodně rády.

 Poslední zamávání....Tak šťastnou cestu , hezky si to užijte a zase se nám vraťte.

Možná si někteří řeknete jak to jako matka snáším. A možná se budete divit.
Jo, asi budu mít strach, aby se jim nic nestalo. Asi budu čekat denně na každou i sebemenší zprávu.
Ale moc jim to přeju. Kdy si mají užít a poznat svět, když ne teď. Až budou mít malé děti, až budou v důchodu? Ne, právě teď. Tak jim držte pěsti, ať vše klape tak, jak má.
Dnes odjeli do Prahy. Zítra se přesouvají do Berlína, odtud do Madridu a pak už směr jižní Amerika.
Po odjezdu jsme se ještě zajeli podívat na Šárku, aby jí Lucka řekla, že už je doma, rychlý nákup a domů.
Na Lucku toho bylo dnes dost, ale je spokojená, že je doma. Bříško už moc nebolí.
A Péťa ? Ta jela s přítelem na výlet do Plzně. Na dva dny. Prý pivovar a ZOO.
Až se vrátí, stěhuje se do Janina bytu a snad se bude učit na maturitu.
Nějak nám ty děti sakra rychle vyrostly.
Asi jako ty citrony přes zimu ve sklepě, které dnes taťka vystěhoval ven.