jaké už hodně dlouho nebylo. To je nádhera.
Trochu ji kalí myšlenka na všechny, kterých se dotkla voda...
A zase toho bylo v plánu hodně. Jenže. Lucku bolelo v týdnu břicho.
Kolo - bojím se. Výlet - bojím se. Navíc počasí tak trochu určuje co je třeba.
Můj muž dnes překonal rekord. Dopoledne sedl na traktůrek a sekal a sekal a sekal.
Přeprška , která se tady přehnala ho tentokrát neodradila. Jindy by řekl, že to už nejde, ale dnes to raději šlo. Předpověď není moc optimistická. Proto raději posekat ihned, protože pak už by to nemuselo jít.
Ono 1,5 ha chce svůj čas. A tráva roste jako divá.
Veče,r až na jednu část hotovo. Je dobrej...
A my s Luckou jsme šly sázet kytičky a upravovat okolí nové dlažby a cesty.
Ovšem uhlídat to dítě, aby bylo v klidu stejně nejde.
Večer jsem usoudila, že by asi zvládla kolo i výlet. Ale zase máme kus hotový.
Jen nestíhám fotit. Snad zítra.
Dopolední cvičení bylo zrušeno pro zažívací potíže paní cvičitelky.
Jo, mám absťák, ale ty hrábě na endorfiny taky fungujou :).
Péťa nám zabavila jedno auto a jezdí zase do práce.
Jana se ozvala z ciziny a její mnohem líp. Uf, tak to byla asi nejlepší zpráva dne.
Žádné komentáře:
Okomentovat