Předávání maturitních vysvědčení

Na místním gymnáziu tradice, či rituál, jak chcete.
V místním archivu se sejdou maturanti, rodiče a další příbuzní, zástupci školy a zástupci města.

 Hovoří ten, hovoří onen, poklepe se rukou, předají se "lejstra" a dary.
S ředitelem školy, co měl zbytečně dlouhý proslov, asi se rád poslouchá.

Se starostou, taktéž absolventem stejné školy.

A je konec. Konec nejkrásnějším letům jejich života, ale na to přijdou později.
Dnes jsou šťastní, že to skončilo, že mají klid od učení, že si chvíli mohou dělat, co chtějí.
Budiž jim to přáno plnými doušky. Nebyli jsme jiní, nebo možná ano, ale časy se mění.
A to je dobře.

Tahle sláva proběhla po práci.
Do té mi přijel nejmilejší kolega. Toho bych tu chtěla mít denně, to by se to pracovalo.
Odpoledne jsem zajela na drobný nákup a potom  k jedné známé. Po neděli ji čeká operace, tak jsem ji chtěla trochu povzbudit a rozveselit, že bude dobře. Určitě bude. Musí, to jinak nejde.
Lucka byla dnes doma. Ve škole totiž měli sportovní den. Tak jsme to vzhledem k bříšku, které je už lepší, ale ještě trochu zlobí zrušily.