Čtvrtek

Další krásné slunečné ráno. Zase jsem se probudila docela brzo. Prostě mi to nedalo a musela jsem na chvíli do lesa na houby. Za 40 minut jsem pár kousků našla. A i kdybych nenašla, tak by mi to nevadilo. V lese bylo tak nádherně....
Při jednom z výletů na kole jsme se dočetly, že vstup na skálu, kterou vidíme z chatky je zakázaný.
Jenže: 1/ zákazy jsou od toho, aby se porušovaly a za 2/ Péťa tam nikdy nebyla.
Navíc tam roste spousta jmelí, což ona taky nikdy neviděla.
Lucka protestovala a zákaz porušit nechtěla, ale doma zůstat taky ne :)
Tak jsme vyrazili.

Cestu jsem si  pamatovala docela dobře. Výsledek stál za to. Miluju tyhle výhledy shora.

 Táda je trochu živější, proto jsme se drželi raději dál od kraje.

I to jmelí tam bylo. Tady malá ukázka, ale jsou ho tam opravdu spousty.

Tak ještě jeden výhled a zase pomalu a potichu zpátky dolů. Přistiženi jsme nebyli.

Ježdění na kole se Lucce tak zalíbilo, že jsme vyrazily ještě jednou do Žďáru na zmrzlinu. Měly jsme štěstí, bylo otevřeno. Jen jsem já chytrá jela na zmrzku s 1000 Kč. Ale ochotná paní na poště ráda rozměnila.
Byla to dobrota. Cukrárnu vlastní paní, které by jste rozhodně nehádali skoro 70 let. Za rok bude fungovat už 20 let. Moc milá paní.

Kostel ve Všeni je větší, ale ten ve Žďáru je taky hezký.

Cestou zpátky jsme pokoukaly na koníky.

Lesní cestou jsme dojely do blízké vesnice na drobný nákup.

Zpátky zase okolo rybníku. Celkem asi 24 km.

A navečer opět drobné sporty okolo chatky.

Táda je kluk šikovnej. Na dva roky toho spoustu dokáže a docela slušně mluví.
Opět úžasný západ slunce. Na to by člověk mohl koukat stále.