Středa

Slunečné ráno. Jelikož na odpoledne máme rozdílný program, potřebujeme rychlý oběd a na odpoledne vyspinkaného Tádu.
Tudíž po běžných ranních činnostechjako je snídaně, pískoviště , jízda na odrážedle, fotbal, houpačky atd., atd....jedeme, jak jinak na Kost.

Pod Kostí je hejno kačen. Vůbec se nebojí a Táda z nich má velkou radost.

Hdná paní ze stánku nám dává kousek rohlíku a kachny vypadají že nežraly už asi tak půl roku.

Pohled přes zelený rybník.

Který dnes není zelený úplně celý

A naše "závodka"

 Hodné děti máme :)

 Když Táda po obědě spí, má Lucka chuť na kolo. Tak jí navrhnu, zda si nechce zajet sama k rybníku. Je to asi 2 km po lesní cestě. Souhlasí.

Zpátky se vrací nadšená, že to sama zvládla.
A jelikož nadšení je nakažlivé, oslavujeme bublinkami....

Odpoledne si Péťu s Tádou vyzvedává zbytek rodiny a musejí jet cosi neodkladného zařídit.
Nám to nevadí. Nejdříve se jdeme vykoupat do bazénu a potom bereme kola a vyrážíme směr Žďár. Pamatuju se, že před lety tam měli v jednom malém krámečku spoustu výborné zmrzliny.
Do Žďáru dojedeme snadno, ale krámek je ve středu zavřený. Zklamání je, ale ne zase tak velké. Pokračujeme dál.

Před námi vidíme kostel ve Všeni.

Na křižovatce v téhle vesničce chvíli posedíme na lavičce pod lípou. Nalevo i napravo je na co koukat.

Lucka se rozhodne, že chce kostel ze 14. století vidět zblízka.

Tak se k němu vyškrábeme. Nelitujeme. Rozhledy jsou úžasné.

A samotný kostel též.

Ze Všeně to bereme oklikou zpátky.

Ještě poslední pohled na kostel

Ovce na pastvě

Cestou zpátky se mi podaří píchnout zadní kolo. Když jedeme do kopce, tak si říkám, že ta Lucka je fakt dobrá, že jí nestíhám, že musím šlapat jak o závod, abych jí vůbec stačila. Nohy mě bolí a říkám si, že to je divný, když teď chodím 2 x týdně docela cvičit. Na kopci oddechneme a když se chci rozjet z kopečka dolů, tak kolo zase nejede. V tu chvíli mi dojde, že je něco špatně. Co teď. Risknu to a na prázném kole sjedu z kopce dolů. Poslední asi 2,5 km už jdu pěšky.
Naštěstí se akorát vrátí Péťa s rodinou a Táda s taťkou mi kolo opraví.

Lucka ještě nemá dost a opakuje si svůj dopolední úspěch.
Ještě jednou si sama zajede k rybníku. Takže ona ten den má naježděno 30 km. Je to šikulka.
Já asi 20 + 2 pěšky.

Večer jsme zase jen okolo chatky. Míč, pískoviště, odrážedlo....