Mám pocit,

že někdo otočil knoflíkem a nějak zrychlil čas. Další týden za námi a já nenapsala ani řádku.
Vezmu to postupně.
V pondělí jsem měla denní. Lucka odpoledne fimo, domů šla sama, zvládlli jsme všechno, co bylo v plánu.
V úterý jsem měla ranní, to znamená krátkou. Jenže ten den nebyl úplně nejlepším. Trochu jsem šlápla vedle, ale naštěstí to všechno dobře dopadlo. Holt, chybama se člověk učí.
Nějaké vyřizování ve městě, které ale bylo rychle ukončeno, neb dodavatel žrádla pro Viki spletl adresu a já musela honem jet převzít zásilku.
Nevadí, aspoň nám ta chlupatá potvora nezhyne hladem :).
Ve středu volno. Ale jenom proto, abych mohla s Luckou pro rovnátka. To dítě se na ně dokonce těšilo. Jelikož jezdíme víc jak 20km daleko, máme to jako prima výlet.
Návštěva u pana doktora není nijak stresující, ale není na škodu si nějak zlepšit náladu.
Honem do oblíbené cukrárny.

Kousek odtud je Zvědavá ulička, něco o ní třeba tady.

Výzdoba v oknech

A pod okny

Cestou domů jsme se stavili za taťkou v práci.
Při té příležitosti jsem si koupila nové sportovní kalhoty.
Hezký pocit, když zjistíte, že nic menšího už v obchodě nemají, tedy krom dětských velikostí :).
Stihly jsme to tak akorát. Na zpáteční cestě lilo jako z konve.
Doma už to zase šlo, tak jsem šla s Viki na krátkou prochajdu. Ale počasí bylo na vážkách.
Hezky x ošklivo ?

Ve škole Lucka nebyla, ale na hudebku šla.
Navečer jsme usoudily, že naše pulcárium potřebuje opět  údržbu.
Největší pulec má už zadní nožičky. Toho a asi 5 černých malých jsme si nechali a rozhodli se, že ostatní vrátíme do přírody.
Takže pulci zpátky do jezírka, nová voda a krmení do lahví.
Ještěže bylo krásně.

Lucka mi nutně musela ulovit čolka. Povedlo se.

Nakonec to byl hezký den.