Den po operaci musí proběhnout kontrola. Už ráno mi bylo jasné, že dostaneme pochvalu.
Viki radostně sbaštila první malou dávku jídla, spolkla svoji ranní tabletku, došla se vyčůrat a vůbec vypadala, jakoby se nic nedělo. Pak si to teda uvědomila, zase zalehla a odpočívala.
Za to mě není vůbec dobře. včera jsem si myslela, že rýmička, ale ono je to nějak horší.
Ať žije dovolená :). No, zase chodit v tomhle stavu do práce bych asi nechtěla.
Tak aspoň kousek jara mám doma, aby mi bylo líp.
V poledne jsme vyrazily. Cestou jsme zjistily, že proběhla nápravná opatření v nebezpečném místě.
Schválně jsme jely tak, aby byla v práci i Jana, protože se chudák holka bála, že na ni Viki zanevře. Nestalo se tak. Do čekárny nakráčela jakoby se včera nic nedělo.
A když slyšela za dveřmi promluvit Janičku, tak jsem myslela, že si ocas ukroutí.
Kontrola proběhla v klidu a zase jsme mohly frčet domů.
A pořád je vzorná. O jizvy se nazajímá, odpočívá. Ale už zase loudí jídlo a chodí vítat, když někdo přijde domů. Jizvy vypadají dobře, tak myslím, že nejhorší máme za sebou.
Snad to bylo správné rozhodnutí.
To je hrozně fajn, že se Viki rychle uzdravuje a tobě přeji to samé :-)
OdpovědětVymazat