Jarní koncert

na klavír. Vystupovala Lucka samozřejmě.Asi hlavní událost tohoto týdne.
Ale hezky popořádku.

V pondělí jsem hezky odpočívala (čti uklízela, prala atd.) Při pravidelném venčení zkontrolovala, jak řádil taťka s pilou motorovou.

 V úterý a ve středu jsem šla hezky do práce. Pořád nevíme co a jak.
Ani venku to nevypadá, že by příroda respektovala kalendář.
Jenže tohle se opakuje skoro každoročně.  
Každý rok koncem března, nebo začátkem dubna nachumelí .
Každý rok touhle dobou fučí vítr. A všichni se diví jak je to možné. Hlavně silničáři. Ach jo.
I můj muž se drží hesla- mění se čas, mění se obutí na autech.
Hasiči měli v tyhle dny plné ruce práce....

Ale jinak to vypadá dost hezky.

Ve středu mě kolegyně v práci vystřídala o trochu dřív a tím pádem jsem úplně přesně stihla Lucčin jarní klavírní koncert. Každoroční tradice. Moc se jí to povedlo. Je to naše šikulka.

Ve čtvrtek jsem měla plánované volno. Nevystrčila jsem ani prstíček.
Lucka má prázdniny a tak jsme spolu byly doma.
Taťka se taktak dostal do práce a v pátek jsme museli jet jedním autem.
Tím s lepšími letními gumami. Ač jsem měla mít volno, šla jsem totiž do práce, na ranní.
Z práce mne vzala kolegyně. Nakoupila jsem a taťka mne vyzvedl.
A pak už jen vařit, péc a uklízet....
Na sobotu jsme si totiž pozvali babičku na oběd. Aby nebyla pořád sama.
Přišla i Janička s Cipískem. Už doma to vypadalo na pohodu a venku to bylo podobně.

Jediná chyba byla, že Péťa byla v práci. Přišla navečer, dokonce se ještě chvilku  s babi viděla.