čtvrtek 1. října 2015

Třináct

Tak tolik už je naší nejmladší. Strašný jak to uteklo.
Už je z ní slečna puberťačka, ona říká teenager. Budiž.
Nejstarší Janu i mě už přerostla. Má svůj názor, svůj styl a to je dobře.
Pořád to ale bude náš benjamínek. Bez ní by byl život o hodně chudší.
A tak jí přejem, ať se jí ve všech směrech daří.
Oslava bude, ale až o víkendu. Dneska se jen na chvilku stavila nečekaně Jana.
Takový malý "sendvič". Jen Péťa chybí.


V práci jsem měla prodlouženou krátkou (zas nějaký nový výmysl), ale upřímně jsem tam byla chvílemi trochu přebytečná. V mezičase, kdy Lucka byla na klavíru jsme s taťkou po dlouhé době zašli na kávu.
Pizzu jsem dovezla domů a snědli jsme si ji v klidu a pohodě.

Žádné komentáře:

Okomentovat