A už je zase pondělí

Ne, nechci si zase stěžovat, že to moc rychle utíká, ale je to tak.
Středa se nesla v duchu pracovním. tentokrát po dlouhé době s milou kolegyní. Aspoň byla legrace.
To pak člověku ani nevadí, že se celý den nezastaví.
Ve čtvrtek jsem měla volno. To si člověk myslí, co všechno nepodnikne a najednou je večer a jde se cvičit. Pořád mi to nejde jak bych chtěla, ale jsem ráda, že zvednu zadek a jdu.
Pátek volno. Plánů zase spousta, ale nějak si to asi neumím zorganizovat, bo co.
Tak aspoň na chvíli ven s chlupáčema.
Pokud se motám jen okolo domu, tak poctivě venčím obě. Fíbí i Viki.

 Fíbí, jako každá kočka, má ráda výšky....

Zvládá tam i hygienu...

Modelka...

A Viki se tomu jen diví...

Trochu za drsňačku...

Sobota deštivá a mlhavá asi jako všude. Jenže v pátek večer píplo oznámení, že dopoledne se cvičí a jsou volná místa... Rozhodování bylo těžké, ale když se muž nabídl, že oběd uvaří...Nakonec jsem se i přinutila vstát.
Dala jsem si rovnou dvě hodinky Jumpingu. Bylo to moc fajn, taková vzpruha po ránu.
Odpoledne jel taťka za babičkou a já navečer mazala do práce.
V neděli dopoledne jsem pospala, nechápu, jak někdo po noční nejde a zvládne to.
K obědu jsem udělala slíbené lívance a odpoledne se šla provětrat.
počasí vzalo velký obrat a bylo nádherně.

 Cestou jsem potkala koně a potom jednu známou, se kterou jsem se trochu zapovídala.
Ale hezky jsem se prošla. A navečer zase hezky do práce.

Dneska ráno jsem odvezla Lucku a zase hezky do pelíšku. Čekala jsem balíček a trochu se bála, že mě vzbudí pošťák. Ale asi fungovala nějaká telepatie a on přijel až když jsem se sama probudila. Prostě nádhera. Pomalu večer a už se zase chystám do cvičebního. Asi začínám být závislá, což se mi docela líbí.