Popisovat den za dnem by asi nemělo smysl. To už si ani nevzpomenu. Samozřejmě jsem chodila do práce. A pomněrně často, protože ze služeb vypadly hned dvě kolegyně.
Jedné nové se u nás nelíbilo, jedna bude mít miminko.
Ve volných dnech jsem často jezdila do Jablonce k zubaři.
Někdy v mlze,
někdy za sluníčka.
Zuby v pořádku, ještě pomoct Viki. Její srst není nejlepší. Myslíme, že na vině je alergie.
Na doporučení jedeme do Jičína.
Když to pomohlo jednomu pejskovi, mohlo by i nám, uvidíme. Zase mlha, prší, brr.
Pak tu máme nějakou předvánoční kulturu. Lucka měla tradiční třídní koncert. Moc se jí to povedlo šikulce naší.
Mezitím proběhla občas nějaká procházka, ale protože v té naší kotlině je pořád ošklivo, tak jsme tomu moc nedaly.
Někdy jsem šla ráno
Taky jsme pekli cukroví (letos nefoceno), nakupovaly dárky a trochu jsem tvořila pro kolegyně z práce.
Tradičně jsem musela zajet na hrob rodičů.
Mimo to se cosi začalo dít v mé rodné hroudě, tak uvidíme, co z toho bude.
Pétě se v cizině dařilo dobře. Začátek měsíce se vydala na cesty, to si myslím užila dostatečně.
Polovinu měsíce jí trochu pokazila nemoc spolubydlící, ale zvládly to holky na výbornou.
Nedá se říct, že by prosinec byl nadmíru hektický, ale klidný určitě taky ne.
Víno moc nemusím, ale tohle je dobrota, která občasné chmury dobře rozežene.
Žádné komentáře:
Okomentovat