Akce komín

Ne, nedočtete se tady, že nám spadl komín, ani že stavíme nový.
To je spíš taková připomínka pro mne, pro dnešní den.
Ale vrátím se tam, kde jsem přestala.
Úterý - rodičáky, no nevím jestli tohle má nějaký význam. Rodiče provinilců nedorazí, nebo to otáčí a zlehčují, musela jsem odejít dřív do práce. Taky jeden provinilec s matkou. Pak se snad děti rozpovídaly.....
Uvidíme , zda opatření odsouhlasená budou už konečně dotažena do konce.
Péťa odevzdala diplomovou práci, má výbornou, teď už jenom obhájit. Je to naše šikulka, tedy samozřejmě nejen ona. Janička byla na kontrole a miminko je naprosto v pořádku, už váží 1800g, máme velkou radost. Lucka se dala do pečení a dost jí to jde.  
Noční pohodová.
Středa - pospat a odpoledne na školení, bez kterého nemůžu pracovat. Každý rok stejné, každý rok nutné, nudné. Popřát nejlepší kolegyni v práci, což se zrovna moc nepovedlo, protože byla zvolena nevhodná chvíle. No nic, příště snad lépe.  Nakonec návštěva restauračního zařízení za účelem stmelení kolektivu. Tmelíme dost často :)
Čtvrtek - ranní procházka a následné koupání Viki. Ne, že by se zmazala, ale kvůli udržení alespoň trochu zdravé kůže nutnost. Taky nutnost vyprat všechny pelechy. Z ložnice, z obýváku, z kuchyně, z klece...ufff. Ale srst ji roste pěkná hustá :)
V poledne Péťa odjela zase do ciziny. Tentokrát do Anglie za kamarádkou.
Lucka odpoledne na klavír a já na rychlou schůzku se známou. Poučné to bylo, zábavné to bylo, ráda jsem ji viděla.
Ale večer mi zase bylo blbě, ne teda tolik, ale bylo.
Pátek - denní. S kolegyní, které jsem se před dvěma lety docela obávala. A jak jsme se v práci nasmály. Večer jsem vařila na sobotu a neděli. Buřt guláš a nějak jsem to předimenzovala a skoro mi nestačil hrnec.
Dneska ráno jsme tedy vyrazili s mužem (tímto mu moc a moc děkuju, že stojí při mě a nenechává mě v tom samotnou) na akci komín. Nejdřív jsem se toho dost bála, ale konečné zjištění bylo úsměvné. Měla jsem možnost vidět "můj" problém jinýma očima (přítomna další osoba) a potvrdila jsem si, že já to vidím objektivně a chyba není na našem přijímači. Povinnost splněna a my mohli s mužem zajet za babi. Oběd jsem měla s sebou, kafíčko taky bylo.
Lucka byla chvíli sama doma a pak za ní přijela Janička, která na nás počkala než jsme přijeli od babičky.
Nakonec to byl prima den.
Taťko, Jani, Péťo, Lucko (řazeno dle věku :) ) mám vás všechny moc ráda, jsem ráda, že vás mám a že jste tací jací jste.
PS: příbuzný si člověk nevybírá