Další týden

uběhl jako voda, a to jsem si myslela, že jsem nepsala asi tak tři dny. Ha,ha...
V úterý jsem měla volno. Nejdřív jsem se hned po ránu prošla s Viki. Potom jsem ve městě zařídila pár drobností. Nakonec jsem vyzvedla Janičku a jely jsme si na výlet.
No, na výlet. Jana vyřídit mateřskou a společně dokoupit nějaké věci pro miminko.
To byl tááák pěkný den. My jsme si to užily, my jsme se nasmály, na oběd jsme si došly a dokonce mě Jana dotlačila k tomu, abych si koupila kabát, po kterém jsem vždycky toužila.
Mimo jiné jsem si udělala puntíkatou radost.

A abych těch puntíků nebylo málo, tak jsem po vzoru Aranelky neodalala dalším puntíkům.

Ve středu denní, rychlá denní.
Večer návštěva, co si myslí, že všechno půjde podle ní. Myslím, že se plete. A rozhodně si nemyslím, že to bude podle mne, ale člověk musí zvážit reálnou situaci a možnosti a stát nohama pevně na zemi. Pořád lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše...
Ve čtvrtek ráno klasická procházka s Viki.

Večer na noční.
V pátek se trochu prospat , nabrat kolegyně z práce a na oslavu narozenin naší další kolegyňky.
Jely jsme někam, kde jsme nikdy nikdo nebyl. Třikrát jsme volaly o pomoc kudy tudy. Na místo jsme dorazily. Oslava se náááramně vydařila. Zpáteční cesta potmě naprosto bez problémů.
V sobotu po ránu jsem nakoupila nějaké kytičky. Něco na zahrádku, něco na hroby....

 A zatímco taťka seká a seká,

 tak já peru prádlo. Ale to je takové hezké praní.
A fakt nevíme jestli to bude holka, nebo kluk, peru prostě všechno.

 Něco má Jana od známé, něco jsme sebraly Lucce od panenek, a pro zbytek jsem došla na půdu a vytahala věci po holkách.

Někdy si říkám, jestli moje posedlost schraňovat věci, co kdyby se hodily není už chorobná.
Ale tentokrát jsem ráda. Nejsou to věci supermoder, ale myslím, že miminku to bude jedno a my jsme ušetřili alespoň v začátku spoustu korunek.
Venku je krásně a tak mi to schne jedna radost.