neděle 26. února 2017

Budu se opakovat,

ale ani nevím jak a už je zase neděle.
Tenhle týden měla Lucka jarní prázdniny. Krásně ten týden prolenošila. Jednak počasí nestálo za nic, jednak matka byla ráda, že je ráda a zvládá sama sebe a jednak je to prostě věkem. Nikam se nechce, nic se nechce. Za pár let třeba bude litovat....
Pondělí - vlastně jsem lenošila taky, protože mi fakt ještě nebylo dobře. Večer jsem musela na noční. Divná noční.
V úterý po noční se pořádně vyspat, taky co jiného, že. V hlavě se neustále honí myšlenky co dál, jak dál, kam dál ???
Středa - denní. Docela klidná, ale díky mojí přetrvávající chorobě jsem po návratu domů padla. Jen tak zpovzdálí jsem vnímala, že dcera známých bourala. Pět lidí v autě a otočili to přes střechu. Auto na odpis, ale pasažéři snad nic moc vážného. Uf.
Čtvrtek - Jana má rehabilitaci, jdu hlídat. Zvládáme to zase hezky. Dostanu oběd a jedu do práce. Jsem rozhodnutá. Nabídku,kterou jsme dostaly nepřijímám a podávám výpověď dohodou.
Měla bych mít radost, neb jdu zkusit práci o které jsem vždycky snila a ve svém věku už jsem ani nedoufala, že bych se k ní mohla dostat. Bude to zpočátku asi boj, budu muset dojíždět, ale přesto do toho jdu. Ale ta radost chybí. Je to na úkor zrušení dosavadní práce, zničení dobrého kolektivu, prostě je mi smutno.....Snad časem se radost odstaví.
Péťa přijela už ve čtvrtek, z toho radost mám.
Pátek - vstávám brzo, telefonicky dohaduji nástup na nové místo. Jsem mile překvapena. Zatím jen samé vlídné a příjemné jednání. Tak já se snad nakonec začnu i těšit.
Potom nákup, navařit na víkend. Navečer na noční. Celkem klid.
Ráno zase musím vyhrabat auto ze sněhu. Celý týden lilo jako z konve, hladiny řek stoupaly až na druhý povodňový stupeň a na sobotu chumelilo. Aprílové počasí. Péťa byla za Maruškou :)
Sobota - dopoledne spím. Odpoledne přijela Jana s Maruškou. Večer je ples místního gymnázia. Zkracujeme šaty. Večer přijíždí Péti kamarád z vysoké. Mladí jdou plesat, já hlídat Marušku. Když zjistila, že ji hlídám v noci já, strašně se tomu smála. Než si stačila uvědomit, že tam jsme jen spolu, byla mamka doma.
Neděle - neveselé probuzení. Ples byl hezký, ale zakončení už nedopadlo moc slavně. Po prvotních kusých zprávách to zase nevypadá tak zle.
Na oběd přišla i Jana s Maruškou. Ještěže to zlato malé máme :)


Navečer sedám do auta a řeším následky plesu. Nakonec všechno dobře dopadlo. Jen doufám, že všichni zúčastnění si z toho vezmou to své....
A choroba se mne pořád drží zubynehty. Už není tak intenzivní, ale dobře mi pořád není.

2 komentáře:

  1. Ivi přeji Vam,aby se v nove praci libilo.A pokud jste o tehle praci snila tak to bude fajn.Malička roste jako z vody.Hezke a pokud možno už jarni dny přeji.
    Atka

    OdpovědětVymazat
  2. Malá je kouzelnááá. (Máš přístup na můj blog?)

    OdpovědětVymazat