Nový měsíc,

nový začátek ? Ne tak docela, ale s novým rokem tohle platit bude.

Změna veliká.
Po dlouhém zvažování, psaní si na papír všech pro a proti, komunikací s nejbližšími a velmi pečlivém uvážení jsem se rozhodla udělat ve svém životě další změnu.
Já, která změny nemám ráda, já která se jim bráním. Asi jsem se s věkem změnila (zbláznila), nebo se snažím dohnat, co jsem v životě zameškala ? Nevím.
Jednoznačně jsem došla k závěru, že tam, kde člověku není úplně dobře by neměl zůstávat. Z žádného důvodu. Ani proto, že to bylo splnění dávného snu (jo, prostě představa a realita se trochu minula), ani proto, že se to od vás očekává, ani proto, že tím způsobíte komplikace jiným.
Změna byla nutná právě proto, že sen nesplnil očekávání, že nakonec by komplikace patrně postihly mne, že je mi bližší košile (rodina) než kabát.
Rozhodnutí padlo, v pondělí hned ráno jsem jela podat výpověď, ale úplně se mi neulevilo. Trochu (víc) jsem se obávala, co mému rozhodnutí řeknou současné kolegyně. Přijaly mne mezi sebe ( většina) docela hezky. Hodně mne naučily, podporovaly mne a já se jim takhle odplatím. Abych pravdu řekla, čekala jsem výčitky, hněv, zklamání a já nevím, co ještě, ale nakonec to skoro všechny přijaly docela hezky. Pochopily mé důvody a uznaly, že mé rozhodnutí je alespoň zčásti rozumné. A ty , co to nepochopily, ty ať si.....
Nakonec mi i chvilku bylo líto, že jsem tu výpověď podala. Jenže jsem se nakonec podívala na seznam pro a proti a pochopila (snad definitivně), že tahle cesta pro mne končí, protože možná v tuhle chvíli vypadá schůdně, ale za týden, dva by se zase objevilo to, proč končím.
Zkusím štěstí jinde.