pondělí 13. listopadu 2017

Tak to vypadá,

že blog nebude už ani týdeníkem, ale občasníkem.
Mrzí mne to, ale co s tím. Některé dny není co psát a některé na to zase není vůbec čas.
Samozřejmě, že si horko těžko vzpomínám, co jsem dělala před 14ti dny.
Ono je to tak nějak pořád dokolečka.
Když nejsem v práci, jsem doma a snažím se dohnat resty ze dnů, kdy jsem v práci.
Středa 1.11. byla volnější. Dala jsem dopořádku místní hrob. Nakonec i my svítíme.
Ve čtvrtek 2.11. byla Lucka objednaná k zubnímu na rovnátka. Konečně se dočkala. Cestou tam mi pípla sms, že se Marcelce uvolnilo místo, jestli nechci odpoledne dorazit. S odřenýma ušima jsem to dala.
K tomu jsem ještě hnedle ráno byla rozsvítit na hrobě rodičů. Najezdila jsem toho za ten den opravdu hodně.
V pátek třetího opět resty atd.
V sobotu a v neděli jsem měla denní. Docela to šlo. Kdyby ta práce vypadala takhle pořád, možná bych tam zůstala. Jenže pak si vzpomenu na důvody odchodu a mám zase jasno. I přesto, že sloužící lékařka mi sdělila, že ji to mrzí. No, mě taky , ale ....
V neděli, když jsem přijela z práce, tak tady byla Maruška. Jé, to jsem měla radost.
V pondělí 6.11. jsem měla zase volno. Hodně jsem toho stihla. Jak doma, tak nějaké běhání po městě, pošta, spořitelna  a tak. To jsem fakt měla radost, že se mi to všechno podařilo.
Do toho trošku začínám řešit nové zaměstnání, tedy spíš, co k němu budu potřebovat. Takže trochu hledám na netu a sem tam něco objednám. Holt Vánoce mám v listopadu.
Při tom brouzdání jsem objevila, že v městečku vzdáleném cca 30km, se cvičí podle pana Smíška. Kupodivu ještě bylo místo, tak jsem to jela zkusit. Musím vyzkoušet, co tomu řekne moje rameno. Pan cvičitel na něj bral tentokrát ohled, takže dobrý. Uvidíme, jak to bude dál.
V úterý zase denní. Kolegyně mi ráno umožnily vyřešit problém v mzdové účtárně (mají tam nepořádek a jedna neví, co dělá druhá). No nic, hlavně, že to snad bude OK.
Ve středu zase volno. Večer hurá za kulturou. Byli jsme s mužem v divadle. Představení Divadla v Rytířské Chvilková slabost. No, abych pravdu řekla, nedávní ochotníci mne tedy pobavili víc.
Ve čtvrtek opět zubní, tentokrát hygiena a prevence. Zase s Luckou. Navečer vykoupat Viki, protože v pátek jsem s ní jela na očkování. Nechtěla bych to zakřiknout, ale je teď docela OK. Snad jí to ještě chvíli vydrží.
V sobotu se tady na chvíli stavily zase holky, ale já bohužel musela na noční. Když jsem se v neděli probudila, tak už tu byly zase. Alespoň jsem si Marušky užila.


Janička mi dokonce přivezla oběd. A zase se mi od holek na noční nechtělo, ale co se dá dělat. Cestou tam už chumelilo. Ráno bylo nachumeleno takměř všude.
A ač to byly naprosto pohodové noční ( a zase jsem dozvěděla, že je škoda, že končím), tak jsem byla dneska odpoledne úplně mrtvá. Probraly mne holky. Byly na kopci stavět sněhuláka. Jely okolo, tak se stavily na čajík.


A i dneska jsem je opouštěla, ale tentokrát jsem jela zase cvičit.
Dneska už mě pan cvičitel nešetřil, tak uvidíme, co na to rameno.
A teď jsem probraná jako nikdy. Tak jdu Marušce doplést nákrčník, ať jí není zima.

Žádné komentáře:

Okomentovat