Domácí mazlíčci

28/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- nečekané ranní setkání s kamarádkou
- Lucka statečně nosí rovnátka
- zmizelo několik žabek v podobě 3 pytlů na charitu, 2 tašek dětských bot k sousedům
- kafe s nejstarší

Inverze

Dopoledne jsme dodělávali domácí resty, k obědu lívance, pravé kynuté.
Mína byla vzata na milost a vpuštěna domů. Chovala se vzorně, že by dostávala rozum ?
Odpoledne měl manžel nějaké povinnosti u babičky, Lucka jela s ním.
Prostřední opět na brigádě, letos snad naposledy.
Já měla v plánu něco jiného, sebrala jsem Viki a jela jsem na " výlet". Nedaleko, ale stálo to za to.
Fotek spousta, jelikož jsem nějak nenašla sluneční clonu k foťáku, jsou tam odlesky, ale záměrně jsem je neupravovala. Ani jsem nevěděla, kterou vybrat, tak jich bude trochu víc.
Už když jsme přicházeli na místo určení, tak to vypadalo zajímavě.

Chvíli mne napadlo, jestli za to nemůže UFO

 Na sever to vypadalo celkem normálně, Krkonoše

 Zjistili jsme, že UFO to nebylo

Ale pohled k jihu byl neobvyklý, tak jako včera upozorňuji, že jsou tam schované Trosky.
A nad hranou inverze letěl balon, ale to už bych toho chtěla moc, že.

 Pohled na západ, Ještěd

a ještě jednou

 Další důkaz, že se nejdná o UFO

Celkový pohled shora, ale ne úplně, na rozhlednu jsem to s Viki neriskovala.

 A nalevo

A napravo

A ještě navíc něco podzimu
Jizerky

 a zase Krkonoše

 A aby to nebylo tak moc podzimní, tak změníme téma, tady jedna Vánoční

Navečer jsme se všichni vrátili domů, vesměs spokojeni.
Na mne a taťku však ještě čekala kultura. Čas od času se i do našeho městečka dostaví nějaké to divadelní představení, co už má " zvuk".
Dnes to byla Vilma Cibulková a Miroslav Etzler v představení  Jak uvařit žábu.
O tomhle kousku jsem už slyšela. A tak když se naskytla příležitost, tak jsme šli. A dobře jsme udělali.
Bavit jsem se začala už u vstupu, kde bylo možno zakoupit divadelní program. Tak jsem ho vyfotila, myslím, že se " povedl ".

Další legrace byla, když si přede mne ( neměřím ani 160 cm) sedl mladý muž rozměrů obra (pane profesore promiňte, ale prostě to tak je). Představení se konalo v místním kulturáku, vlastně na tanečním sále, kde jsou pro tuhle příležitost vyrovnané židle.
No nic. I když jsem neměla ten nejlepší výhled, představení jsem si užila.

27/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- celej den byl pro radost a drobnými hloupostmi ( jakože v divadle skoro nic nevidím) si ho přeci zkazit nenechám

Taková normální sobota ?

Dopoledne se pokoušíme zase skamarádit ty naše chlupatý holky.

Mína se raději vyhřívá na radiátoru a je doma kupodivu hodná.

Odpoledne cvičák.
Taťka od rána se známým na bytečku dělají vodu a plyn.
Prostřední zase na brigádě.
Večer cesta do vedlejšího města a večeře s Bárou. Konečně ! A bylo to bezva !
Tenhle pohled se mi naskytl cestou, všímavý čtenář objeví i Trosky.

A takovýhle krásný ohýnek nás hřál při večeři.

26/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
-  ze všeho, co je tu zapsané

Úplněk II

Dnes ráno.

 A pěkně mrzlo, bylo  - 5,00

Úplněk

24/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- že jsme všechno zvládli podle plánu a možná něco málo navíc

Naprosto

vyšťavená jsem po dnešním náporu klientů. Víc než každou jinou středu.
A tak jediné čeho asi budu schopná je zalézt do postele.
23/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- že jsem vůbec dnešek zvládla
- neustále si prozpěvující Lucka

Polštáře

Když jsem byla malá holka, moje babička se živila jednak návlekem korálků a jednak šitím péřových dek, polštářů a povlečení. Tenkrát neexistovala umělá vlákna a tak babička měla pořád spoustu práce. Nezapomněla ani na svá vnoučata a každý z nás jsme měli dostatečnou výbavu.
Jak šel čas přešli jsme z peří na duté vlákno, ale někteří v naší rodině chtějí peří stále. Alespoň polštáře. Už kdysi dávno jsem je jednou nechala vyčistit a dát peří do nové sypky. Nyní jsem usoudila, že nastal čas tuhle čistku podniknout znovu.
A tak jsem zapátrala a zjistila, že v našem městečku existuje jakási svozová služba. Jeden týden si pro " špínu " přijedou a maximálně za 14 dnů máte doma " nové " zboží. A to se i stalo. Dneska jsem si vyzvedla tři krásné, naducané čisťounké polštáře.
Zrovna jsem je povlékla, vyměnila za ty staré, které odvezu příště. Tak doufám, že se majitelů bude nejen dnes krásně spát.

22/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- Lucka přijela spokojená z plavání, následně i hudebka byla hodnocena kladně
- porazila jsem hromadu nevyžehleného prádla
- zase jsem si hromadu stihla vyprat
- nové polštáře