k nám nechodí. Bydlíme na kopci, stranou města. Nikomu se k nám nepodaří dojít.
Jednou jsem si přivezli Mikuláše, čerta a anděla autem. Pak jsme to řešili návštěvou u někoho, ke komu přišel. Mělo to svá negativa. Zatímco moje děti ( později jedno dítě) dostalo jeden balíček s pár dobrotama, děti domácích dostávali od rodičů, od babiček atd. Leckdy velký nepoměr.
Tak jsme to zkusili jinak. Dělala jsem balíčky, a někdo je najde za dveřmi, jakože je tam Mikuláš nechal, protože jsme třeba nebyli doma, nebo už holky spaly.
Nikdy jsem je nepotřebovala strašit. U nás byl vždycky problém jen s jídlem, jinak to celkem šlo. Sem tam nějaký prohřešek byl, to jo, ale nic závažného.
Letos poprvé nedělám nic. Lucka už nevěří a společně jsem se dohodli, že jí něco dobrého koupím, až na to bude mít chuť a sama si to vybere.
Třeba palačinku v kavárně, už dlouho jsme spolu nebyly.
49/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- co včera vypadalo jako nemoc a proč zůstala dnes Lucka doma,
je už dneska pryč a zbyla jen rýma, takže zítra hurá do školy
- uklizená koupelna
- připravená těsta na cukroví a hlavně šikovnost Lucky, protože je udělala naprosto sama,
já jí jen nasypala přísady do misek
pondělí 5. prosince 2011
neděle 4. prosince 2011
Hranaři
Na dnešek jsme měli zamluvené lístky. Není to moje parketa, tudíž nebudu hodnotit. Hvězdné obsazení, Sašovi to slušelo jako vždy...
Nový český thriller o korupci a politice
Temný thriller se odehrává v české současnosti, kterou pokrývá dokonalá pavučina vzájemně propojených kšeftů a kšeftíků. Mnohem jemnější a nenápadnější, než byla ta v éře Mrázků a Krejčířů.
Filmové drama se rozehraje kolem jedné velké zakázky, z níž měly podle zaběhnutých pravidel putovat vratky na zaběhnutá vyšší místa. Jeden z hráčů se ovšem rozhodne pro sólový postup, načež se prudce roztočí kolotoč sledovaček, kompromitujících materiálů, tajných nahrávek, mediálních intrik, výhrůžek, vydírání a zabíjení. Systém se zadrhne a hrozí kolaps. Protihráči volí krajní řešení.
Thriller HRANAŘI je sice filmovou fikcí, avšak nápadně blízkou dnešní realitě. Kontroverzní krvavý závěr lze tedy brát také pouze v rovině filmového příběhu, ale - kdoví...?
Info o filmu výpůjčeno ze stránek filmu.
48/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- kuchyňka vymalovaná
- kafe, palačinka a výborný čaj s mužem před kinem, mňam
- srovnané a zařazené čajové sáčky
530 čajových sáčků
Když byla Lucka ve školce ( cca 3 roky ) začala na popud ostatních dětí sbírat čajové sáčky.
Po nějakém čase ji to tak trochu přestalo bavit, ale mě bylo líto tu sbírku vyhodit.
Pokud je příležitost, tak si nový sáček vždy založím. Spousta známých už to ví a tak mi je průběžně nosí. Nebo když jede někdo na dovolenou, vzpomene si na mne při pití čaje.
A tak se mi tu za ty tři roky sešlo už 530 druhů čajových sáčků. Nejsem sběratel, nevyhledávám na netu ( a že by se jich za mrzký peníz dala koupit spousta), nejezdím po burzách. Prostě když objevím něco nového, tak zařadím.
A jelikož čaje můžu, tak si i já občas nový koupím.
A takhle je skladuju, abych měla přehled.
A tak kdyby jste někdy někdo narazil na zajímavý čajový sáček....
A kdyby někoho zajímalo jaký počet mají sběratelé, ta něco málo se dozvíte tady.
Po nějakém čase ji to tak trochu přestalo bavit, ale mě bylo líto tu sbírku vyhodit.
Pokud je příležitost, tak si nový sáček vždy založím. Spousta známých už to ví a tak mi je průběžně nosí. Nebo když jede někdo na dovolenou, vzpomene si na mne při pití čaje.
A tak se mi tu za ty tři roky sešlo už 530 druhů čajových sáčků. Nejsem sběratel, nevyhledávám na netu ( a že by se jich za mrzký peníz dala koupit spousta), nejezdím po burzách. Prostě když objevím něco nového, tak zařadím.
A jelikož čaje můžu, tak si i já občas nový koupím.
A takhle je skladuju, abych měla přehled.
A tak kdyby jste někdy někdo narazil na zajímavý čajový sáček....
A kdyby někoho zajímalo jaký počet mají sběratelé, ta něco málo se dozvíte tady.
sobota 3. prosince 2011
Prší, prší jen se leje
Alespoň od odpoledne tady u nás. V plánu byla mikulášská nadílka s ohňostrojem, ale vzhledem k počínající rýmě, lehkému kašli a povedenému počasí sedíme na zadku doma.
Ze zvědavosti jsem koukla na fotky začátkem prosince loňského roku a objevila tam tohle.
47/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- taťka maluje kuchyň v bytečku a je zapojený plyn
Ze zvědavosti jsem koukla na fotky začátkem prosince loňského roku a objevila tam tohle.
47/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- taťka maluje kuchyň v bytečku a je zapojený plyn
pátek 2. prosince 2011
Školní vánoční jarmark
je už léta tradicí na naší základce. Takměř od začátku školního roku učitelé, děti a někteří rodiče přemýšlí,co připraví na jarmark. Proto i Lucky třída v říjnu a listopadu o pracovních činnostech připravovala v keramické dílně vánočně laděné výrobky.
A že se jim povedly !
Výrobků bylo hodně. Část si odkoupily hned děti, zbytek putoval na "stánek".
To je tak. Každá třída má v tělocvičně přidělené místo, kam si donese stůl,
vystaví své výrobky a utržené korunky jdou z části škole
(třeba na nákup nových pomůcek) a z části zůstávají dětem, třeba na školní výlet.
Nutno podotknout, že na stánku nejsou jen výrobky dětí, ale spousta dalších věcí,
které poskytnou rodiče.
Každoročně dělám několik plechovek na pastelky, letos jsem přidala pár obrázků.
Někteří rodiče se pak ujmou role prodejce ( i já ) a společně s dětmi se snaží prodat co nejvíc. Ceny jsou spíše symbolické, aby si každý mohl něco koupit.
Někdo by mohl namítnout, že by bylo jednodušší dát nějaký finanční příspěvek a s ničím se nezabývat ( i takoví jsou mezi námi, nebo ještě lépe nedělat nic, nedávat nic), ale asi by to nebylo ono.
Ty přípravy, ten shon a mumraj, to napětí kdo co koupí a za kolik, ta radost dětí, že právě to jejich se prodalo...
Ta bolavá bříška večer, protože součástí je i kavárna, kam maminky přinesou napečené sladkosti, které se zase za symbolickou cenu prodávají ke kafíčku, čaji nebo limonádě.
Letos poprvé byla i pizza a párek v rohlíku ( dělaly děti ) !
Na focení světlo nic moc, ale aspoň pár záběrů, jak to celé probíhá.
Náš stánek.
Mumraj v tělocvičně (foceno ve chvíli, kdy bylo poloprázdno).
Vprostřed keramický betlém.
Stolečky s výtvarným tvořením, zajišťovaly družinářky.
Stánek keramiky, prodávají se výrobky, které se dělají na kroužcích
Holky kontrolují úlovky, někde měli i tombolu, každý něco vyhrál
Prostě jsme strávily hodně akční, ale velmi příjemné odpoledne. Ze školy jsme odcházely s Luckou po sedmé hodině večerní. Ne , tak dlouho jarmark netrval, ale za těch 16 let, co do téhle školy chodím už tam znám tolik lidí....A tak se uvařilo kafe a ještě se povídalo.
A o tom by měl advent být. O pohodě, klidu, přátelství...
46/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- jak se nám ten jarmark hezky povedl
A že se jim povedly !
Výrobků bylo hodně. Část si odkoupily hned děti, zbytek putoval na "stánek".
To je tak. Každá třída má v tělocvičně přidělené místo, kam si donese stůl,
vystaví své výrobky a utržené korunky jdou z části škole
(třeba na nákup nových pomůcek) a z části zůstávají dětem, třeba na školní výlet.
Nutno podotknout, že na stánku nejsou jen výrobky dětí, ale spousta dalších věcí,
které poskytnou rodiče.
Každoročně dělám několik plechovek na pastelky, letos jsem přidala pár obrázků.
Někteří rodiče se pak ujmou role prodejce ( i já ) a společně s dětmi se snaží prodat co nejvíc. Ceny jsou spíše symbolické, aby si každý mohl něco koupit.
Někdo by mohl namítnout, že by bylo jednodušší dát nějaký finanční příspěvek a s ničím se nezabývat ( i takoví jsou mezi námi, nebo ještě lépe nedělat nic, nedávat nic), ale asi by to nebylo ono.
Ty přípravy, ten shon a mumraj, to napětí kdo co koupí a za kolik, ta radost dětí, že právě to jejich se prodalo...
Ta bolavá bříška večer, protože součástí je i kavárna, kam maminky přinesou napečené sladkosti, které se zase za symbolickou cenu prodávají ke kafíčku, čaji nebo limonádě.
Letos poprvé byla i pizza a párek v rohlíku ( dělaly děti ) !
Na focení světlo nic moc, ale aspoň pár záběrů, jak to celé probíhá.
Náš stánek.
Mumraj v tělocvičně (foceno ve chvíli, kdy bylo poloprázdno).
Vprostřed keramický betlém.
Stolečky s výtvarným tvořením, zajišťovaly družinářky.
Stánek keramiky, prodávají se výrobky, které se dělají na kroužcích
Holky kontrolují úlovky, někde měli i tombolu, každý něco vyhrál
Prostě jsme strávily hodně akční, ale velmi příjemné odpoledne. Ze školy jsme odcházely s Luckou po sedmé hodině večerní. Ne , tak dlouho jarmark netrval, ale za těch 16 let, co do téhle školy chodím už tam znám tolik lidí....A tak se uvařilo kafe a ještě se povídalo.
A o tom by měl advent být. O pohodě, klidu, přátelství...
46/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- jak se nám ten jarmark hezky povedl
čtvrtek 1. prosince 2011
Večeře v HOČOPOČO
Jo, jo, to je tak, když jste zaměstnancem pražské firmy. To tak jednou do měsíce je nutné zajet do Prahy. Dnes spojeno s jakousi předvánoční večeří. Doufám, že to letos bylo naposledy.
45/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- úspěšně zakončený a odevzdaný listopad
- dokončena příprava na zítřejší jarmark
- do Prahy a zpět jsem jela v pohodě
- kolegyně, která si prošla těžkou zkouškou, čeká s novým přítelem miminko
- viděla jsem Báru a snad se na mne nezlobí, že jsem ji tentokrát trochu zanedbala
- nejstarší zvládla první pracovní den úspěšně (zvládla dojít na poštu, viď Jani)
- zbytek rodiny si poradil i beze mne a to dokonale
45/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- úspěšně zakončený a odevzdaný listopad
- dokončena příprava na zítřejší jarmark
- do Prahy a zpět jsem jela v pohodě
- kolegyně, která si prošla těžkou zkouškou, čeká s novým přítelem miminko
- viděla jsem Báru a snad se na mne nezlobí, že jsem ji tentokrát trochu zanedbala
- nejstarší zvládla první pracovní den úspěšně (zvládla dojít na poštu, viď Jani)
- zbytek rodiny si poradil i beze mne a to dokonale
Dnes má svátek Iva
Všimla si toho spousta lidí, někteří mi přáli i tady na blogu. Všem moc děkuji, ale asi bych měla podat vysvětlení, jak to vlastně je s mým jménem doopravdy.
Něco už bylo napsáno pod příspěvkem Plavání.
Budu i citovat ony příspěvky.
Když moji rodiče vybírali jméno pro své druhé dítě, tak se mamce líbilo jméno Ivana. Znala jednu nositelku tohoto jména. Vysokou, štíhlou, inteligentní, hezkou, šarmantní paní Ivanu. A tak bylo rozhodnuto. Teda nejsem po ní ani v jednom, jen to jméno.
Jako malá jsem jméno Ivana neměla ráda, protože moje příjmení začínalo na A. Dáte - li si dohromady monogram...., zajisté přijdete na to, které zvířátko se takhle projevuje.
Když spolužáky přestala bavit zoologická zahrada, nebo jsme si všichni tak nějak zvykli, přibyly k nám v páté třídě další dvě nositelky tohoto jména. Paní učitelka nás rozdělila podle velikosti a hádejte, co na mne vyšlo. Jistě, Ivanka, a to v pubertálním věku.
Takže jsem až už spíše v dospělosti přijala na milost zkrácenou podobu tohoto jména, ale svátek mám oficiálně v dubnu.
Jak je podtknuto v dalších komentech, nemám tohle "trápení" jen já, ale i nositelé jiných jmen, nejen Ivy a Ivany, ale i Pavly a Pavlíny. Některé Dagmary nechtějí být Dášou, Bára nemá ráda Barboru, Anna zase Andulu a mohla bych tak pokračovat dál.
A jak napsala Bára : "Na druhou stranu - proč bychom ti i tak nemohly popřát něco hezkého a milého, ne? :-) "
Myslím, že má pravdu. Něco hezkého a milého bychom si vlastně měli všichni přát každý den a ne jenom ve svátek.
Takže se mějte všichni moc krásně a ať se vám dějí jen samé příjemné, milé a hezké věci.
Něco už bylo napsáno pod příspěvkem Plavání.
Budu i citovat ony příspěvky.
Když moji rodiče vybírali jméno pro své druhé dítě, tak se mamce líbilo jméno Ivana. Znala jednu nositelku tohoto jména. Vysokou, štíhlou, inteligentní, hezkou, šarmantní paní Ivanu. A tak bylo rozhodnuto. Teda nejsem po ní ani v jednom, jen to jméno.
Jako malá jsem jméno Ivana neměla ráda, protože moje příjmení začínalo na A. Dáte - li si dohromady monogram...., zajisté přijdete na to, které zvířátko se takhle projevuje.
Když spolužáky přestala bavit zoologická zahrada, nebo jsme si všichni tak nějak zvykli, přibyly k nám v páté třídě další dvě nositelky tohoto jména. Paní učitelka nás rozdělila podle velikosti a hádejte, co na mne vyšlo. Jistě, Ivanka, a to v pubertálním věku.
Takže jsem až už spíše v dospělosti přijala na milost zkrácenou podobu tohoto jména, ale svátek mám oficiálně v dubnu.
Jak je podtknuto v dalších komentech, nemám tohle "trápení" jen já, ale i nositelé jiných jmen, nejen Ivy a Ivany, ale i Pavly a Pavlíny. Některé Dagmary nechtějí být Dášou, Bára nemá ráda Barboru, Anna zase Andulu a mohla bych tak pokračovat dál.
A jak napsala Bára : "Na druhou stranu - proč bychom ti i tak nemohly popřát něco hezkého a milého, ne? :-) "
Myslím, že má pravdu. Něco hezkého a milého bychom si vlastně měli všichni přát každý den a ne jenom ve svátek.
Takže se mějte všichni moc krásně a ať se vám dějí jen samé příjemné, milé a hezké věci.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)