V posledních dnech jsem si vyměnila něklik e-mailů s jednou spolublogařkou.
A došlo mi, proč už druhým rokem každý den bloguju. Lecky není o čem psát, ale každý večer mne to přinutí přehrát si den a zjistit, co všechno nás potkalo.
Někdy věci hezké, jindy i horší.
Ale vesměs je to v rovnováze. A i když sem ledacos nezaznamenám, tak to pro mne má velký smysl.
A tak je to i dnes. Venku hnusně, navíc musím ráno do práce. Ale i to má význam, někoho jsem možná potěšila předanou informací a vědomostí.
Odpoledne jedeme s Luckou na nákup, po něm se domlouváme s Janičkou. No jo, miminka holt táhnou.
Valná hromada
Některá už vidí
Jiná ještě ne
Janička nemá jen potkánky, taky třeba mnohonožky
Ti mají docela pozitivní léčebné účinky na ekzemy
Taky má Jana kamarádku, ke které pořebovala zajet , ale veřejná doprava nefunguje dle jejích představ. Tak jsme ji ten kousek svezli a cestou domů se stavili na kopci.
A když foukal vítr a byla zima, stálo to za to.
Věřte nevěřte - pohled na Trosky
A já si čtením blogů rozšiřuju obzory - nikdy jsem takhle malé potkánky neviděla. Jsou nádherní a rostou jako z vody!
OdpovědětVymazatPotkánci jsou krásní..ale ten zbytek by po mě lézt asi nemusel:-)
OdpovědětVymazat