Před časem jsem sem dávala foto nového domu, co v okolí vyrostl, Lucka se smála, že jsem ho nazvala kostkou z Lega. Tady je ze zadu a prostě je to kostka.
Bylo krásně a tak jsem šla a šla až jsem došla na naše oblíbené místo. Lomy. Jako vždy tam bylo nádherně. Viki si může lítat jak chce a já si můžu "čisti hlavu" jak chci.
To poasí v tomhle čase :) Na jedné straně lomu jezírko zamrzlé,
na druhé straně....
A zpáteční cesta pěkně lesem. To byla nádhera, klid, nikde nikdo, ptáci zpívali jak o život.
Viki se to taky líbilo
Prostě to nemělo chybu
Když jsem jela pro Lucku, podařil se mi jeden rychlocvak jedné naší stálé návštěvnice :)
A odpoledne po dlouhém přemýšlení jsem Lucku omluvila na hudebce (doufám, že to pan učitel nečte) a šly jsme se projít ještě jednou ( a moc dobře jsme udělaly).
To najednou ta procházka dostane nový rozměr. Zjistíte, že ploštice nevymřou...
Vylezete na posed
Viki jsme nechaly dole
Odbočíte ze zamýšlené trasy, aby jste zjistily cca po 25 letech, že vedle vyhlídky je i lavička :),
ze které je mnohem hezčí výhled než z oné známé vyhlídky.
A kdyby mobil trochu spolupracoval mohla mít Lucka moc hezké fotky.
Ale co bych chtěla po mobilu.
Cíl procházek byl splněn, hlavu jsem vyčistila, situaci v práci nějak zpracovala a přijala a díky krásnému počasí se na svět dívala mnohem líp.
Jaké bylo moje překvapení večer, to se asi nedá popsat. Co se taky může stát na malém městě !!!
Nevím, jestli to ovlivní situaci pracovní, jestli je ještě čas na to ji změnit, ale pevně v to věřím.
Žádné komentáře:
Okomentovat