To uvaříte, upečete, poklidíte, vyperete a ejhle, už je zase večer.
Ve středu hezky zase do práce. Mám hodného muže, takže pěšky jsem nemusela.
Denní zase mazec. Večer lilo jako z konve, pro auto jsme si stejně dojeli.
Všechno je OK, tak zase na dva roky pokoj.
Na čtvrtek jsem byla domluvená se známou na kafíčko. To jsem se těšila. Jako bonus nový bazén.
Balzám na moje záda.
A potom už hezky na noční. Tentokrát o trochu klidnější.
V pátek po noční se trochu vyspat. Jo, to se hezky řekne, když konečně dorazí fotky z promoce.
Ještěže přijel známý pošťák a měl se mnou trpělivost, než jsem vstala a hlavně než jsem si vzpomněla, co je to za balíček....
A odpoledne konečně dorazila Maruška s Janičkou. Už se nám po holkách stýskalo.
Maruška se už směje, ale vyfotit ji, to je umění. Nepřeberná škála grimas...
Ale dneska to bylo víc o Janičce, než o Marušce.
Dneska je to totiž je 27 let, co se narodila. Uteklo to nějak moc rychle.
Janičko, přejeme ti, ať tě v životě potkává jen to nejlepší. Hodně štěsí, zdraví a Maruška ať ti dělá alespoň takovou radost, jakou jsi dělala ty nám. Máme tě rádi, moc.
I Maruška si to naše mini slavení užila.
Viki už si zvykla, občas přijde, zkontroluje, jinak ignoruje.
Večer jsme zase koupali Viki tlapky v Imaverolu. Nějakým nedopatřením jsme se s taťkou srazili hlavami. Asi mám otřes mozku, auuuu. Hlava bolí jako ďas, motá se....Snad se z toho vyspím.
Žádné komentáře:
Okomentovat