čtvrtek 18. srpna 2016

Krkonoše

Bylo tam krásně, byla jsem sama. Vůbec nevím, jak mám vybrat jen pár fotek.
Ze Zlatého návrší k Růženčině zahrádce přes Harrachovy kameny


 Hořec


K rozcestí Učtyř pánů


Violík a Sněžné jámy


K prameni Labe


Pramen Labe


Violík


A ještě jednou s vřesem


A nakonec od Sněžných jam


Všudypřítomný vřes


Sněžné jámy



A zase vřes


K Vysokému kolu

 Pod Vysokým kolem


V dálce Sněžka


Od Vysokého kola, v pozadí Sněžné jámy


a pohled na druhou stranu


 A zase hořec


Nad Martinovkou


Martinovka


A jdeme dál


Nad Labskou boudou


Pro změnu vřes


Labe


Labský vodopád


Pohled od Labské boudy ke Sněžným jamám


a na druhou stranu - Labský důl


A nečekaně hořec


 a ještě jednou s Labským dolem

 Pančavský vodopád


 a jeho přítok


Na Zlaté návrší


A ještě poslední pohled na tu nádheru


Táta v práci, Lucka doma, Péťa na týden odjela. A já se kochala a kochala a kochala. 
Ušla jsem asi 14 km, na Sněžných jamách jsem byla v teplé bundě a v čepici, na Zlaté návrší jsem došla v tričku s krátkým rukávem. Mám spálené uši a obličej, ale jsem maximálně spokojená.
Domů se mi tedy vůbec nechtělo. Tak zase snad někdy příště.

4 komentáře:

  1. Těmito fotkami jsme mě fakt dostala. Mám to tam moc ráda. Co jsem se tam nachodila! Už je to ale hodně let, naposledy těhu s Klárou. Věřím, že se tam zase vrátím, i když u nás to vypadá, že taky sama.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, nemusíš sama :), pojedu ráda.

      Vymazat
  2. Jsi fakt dobrá takhle vyrazit, smekám. Provázel tě alespoň věrný přítel člověka? Já sama chodit neumím, ale ráda bych se to taky naučila, až povyroste drobotina a matka už nebude v kurzu. Věřím, že to má svoje kouzlo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byla jsem sama. Taky to moc sama neumím, ale prostě jsem musela.Posledních pár volných dnů. Pořád jsem čekala, že třeba někdo...A přítel nejvěrnější by to asi po otrhání drápků ještě nedal.

      Vymazat