pondělí 7. listopadu 2011

Poslední

rehabilitaci jsem dnes měla. A zase to bylo bezva. Slečna fyzioterapeutka je člověk na svém místě. Tedy ne, že bych chtěla, aby mne něco bolelo, ale tak trochu se mi bude stýskat.
Dnešek byl naprosto tuctový, ale i takové dny jsou třeba.
Večer jsem se jela podívat na jedno setkání. Leták mne docela oslovil, ale samotné setkání ??? Nějak nevím, váhám, přemýšlím. Jak říkám, ne všechno musí být jen pozitivní. Možná je, ale nějak se s tím neztotožňuji.


21/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- zvládla jsem spoustu otravných drobností( třeba zaplatit poplatek za Viki, už mi přišla upomínka)
- Lucka se těší na plavání i na hudebku

neděle 6. listopadu 2011

Smajlíci II

Pro zvídavé. Jak udělat smajlíka.
Koupila jsem vykrajovátka kroužky - velké a taky hodně malé.
Potom rohlíček a s tím jsem si trochu pohrála. Zmáčkla jsem ho v krajích do špiček, vytvarovala a úsměv byl na světě. Vpravo upravený, vlevo trochu větší originál.


A pak už jsem na vzorku těsta zkoušela, která kombinace bude nejlepší. Moc spokojená jsem nebyla, ale po upečení prvního plechu jsem zjistila, že otvory se trochu zmenší a tak úsměv byl akorát a oči jsme pak vykrajovaly větší. Výsledek už znáte.


Ve druhé řadě odspodu, druhý zleva je jeden exemplář s menšíma očima.
No a kdyby chtěl někdo vyzkoušet :

Jemné koláčky - nejen na Vánoce - ihned k jídlu

20 dkg Solamylu
1 vanilkový pudinkový prášek
20 dkg hladké mouky
20 dkg tuku
15 dkg práškového cukru
1/2 balíčku kypřícího prášku
1 žloutek
3 lžíce  zakysané smetany
citr. kůra - nemusí být
marmeláda na slepení
moučkový cukr na pocukrování vrchního dílu
Promícháme všechny sypké suroviny, do nich přidáme povolený tuk, žloutek a smetanu. Propracujeme v těsto, necháme odležet do druhého dne v chladu. Musí se trochu podsypávat, ale pracuje se s ním hezky. Další postup myslím netřeba popisovat.
A fakt se dají jíst hned.
Samozřejmě , že na 140 Smajlíků o průměru cca 6cm jsem použila větší množství.
Tedy spíš velké, zadělávala jsem z kila mouky.

Pracovní neděle

Už jsem se v týdnu zmínila, že neděle bude pracovní. Někteří klienti ( pracující ) vznesli dotaz, zda nepracujeme i o víkendu. A náš šéf se toho chytl a uspořádal pracovní víkend.
Jelikož pracuji na odloučené pobočce, tak se mne to moc netýkalo. Nicméně v týdnu jsem byla oslovena, zda bych nemohla přijet pomoci, že " nejsou " lidi. No proč vlastně ne, že. Není to každý víkend a třebas se něčemu novému přiučím. Jaké bylo ráno moje překvapení, když jsem v plné parádě otevřela dveře a lidí bylo dost. Stane se...
Mělo to i svá pozitiva.
Kdybych nejela, nevstávala bych brzo a neviděla naprosto úchvatný východ slunce.
Taky bych nezjistila, jak rychle můžu být v Praze, když na dálnici není provoz.
Neviděla bych se s Bárou, která byla dnes taky v práci a to mne mooooc mrzelo.
Neprojela bych se nádhernou podzimní přírodou.
Neviděla bych spoustu létajících draků. Jednoho po návratu přímo u nás doma.




Viki tady měla kamarádku


Prostřední je zase na brigádě, potkanice dostala další dávku ATB.
Taťka je šikula, zvládli to tu beze mne na jedničku.
Takže nakonec to byl i přes zbytečnou cestu do Hočopočo pěkný den.

20/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- to tak nějak vlastně už zaznělo výše

sobota 5. listopadu 2011

Taková obyčejná sobota

Jak už jsem psala včera, spaly jsme s Luckou v obýváku. Asi největší radost z toho měla Viki, protože nemusela na chodbu a k ránu loudila k nám do postele.
Co myslíte, mohla? No jo no, mohla. Hlavně proto, že jsem musela vstát, abych mohla odvézt brigádníky. Tam zase řídila Péťa.
Potom jsme měli zcela nečekanou návštěvu, ale nějak nám to nevadilo.
Po rychlém obědě ( výborná rajská - říkal manžel ) jsem šla již tradičně s Viki na cvičák.
Odpoledne odjel na návštěvu taťka s Luckou a já si užívala chvíle klidu, ale moc jsem nezahálela. Však to znáte, tohle srovnat, tohle otřít a odpoledne pryč.

19/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- tak nějak celý den byl v klidu a v pohodě

pátek 4. listopadu 2011

Lampionový průvod

Konečně ! Jak všichni víte , tak už skoro týden jsem tady mlžila o něčem.
To něco byl dnešní lampionový průvod, který se uskutečnil ve spolupráci naší školy a The Bouda.
Spolupráce spočívala v tom, že škola se postará o nějaké občerstvení. A tak jsme s Luckou vymyslely, že upečeme smajlíky. Takže jeden den umatlat těsto. Další den vykrájet a upéct, potom slepit a nakonec narovnat do krabice a doručit na místo určení.


 První vrstva
 
A plná krabice
Celkem jich bylo 140 ks, na akci 100 ks, doma zůstalo 40 ks, už nejsou...
Jinak se různých výtvorů sešlo opravdu hodně.

Průvod začal v 17 hodin. Šlo se od naší školy, podél řeky, do městského parku.






Cestou dostal každý účastník jednu čajovou svíčičku, ze kterých jsme na konci cesty vytvořili světelné obrázky.



Byli soutěže, bylo tancování, bylo občerstvení. Jídla bylo hodně, lidí ještě víc.
Malých i velkých, s lampionem i bez se jich sešlo okolo 500.
Počasí vydrželo, nepršelo, zima přiměřená. Povedená akce.
A nakonec já a tři lampiony.


A když už máme tenhle povedený den, tak plním Lucce slib a spíme spolu v obýváku. :)))

18/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- příval klientů zvládnut se ctí
- kamarádka, která k nám na vyšetření dovezla tatínka, i když to má docela daleko
- vše okolo průvodu
- změnila jsem pohled na některé osoby a to k lepšímu
  ( no, na některé i k horšímu, ale to je jiný odstavec )

čtvrtek 3. listopadu 2011

Dědek jeden německej

( rozuměj jeden z prvních  příznaků - zapomnětlivost - jedné choroby )
Sice mi prý není tolik, abych si na něj mohla stěžovat, ale já mám pocit, že se mnou začíná bydlet. Dneska si jdu v klídku na RHB, protože jsem si udělala volno a přeobjednala klienty.
Jaké bylo moje překvapení, když jiní klienti v čekárně seděli a trpělivě čekali. Nějak jsem si je zapomněla zapsat do sešitu a tudíž je i přeobjednat. Naštěstí byli v pohodě, počkali, vyšetření a omluvy se dočkali.

17/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- nakonec jsem stihla příjemnou RHB i všechny klienty
- strávila jsem PČI s Lucčinou třídou přípravami na vánoční jarmark ( keramika)
- vyřídila jsem tlf spoustu věcí ke spokojenosti volajících
- v neděli sice musím do práce, ale uvidíme se s Bárou !!!
- píchla jsem potkanici ATB
- na zítra máme hotovo, ale odtajnění až zítra

středa 2. listopadu 2011

Zase středa

Takže jen práce a práce.
A pak zase práce, což znamená, že jsem byla na otočku v HočoPočo.

16/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- že se dnes nestalo nic, co by mne zarmoutilo
- a že jsem všechno dobře zvládla a už jsem zase doma