čtvrtek 27. prosince 2012

Dneska bylo venku hezky

asi takhle


A to fakt považuju za hezké počasí, neb v posledních hodně dnech k tomu byla ještě mlha, kam oko dohlédlo. Tím, že zafoukal vítr se to trochu zlepšilo.
A tak jsme se s Luckou po obědě (svíčková) vydaly ven vyzkoušet jeden z dárků. Bublinkovač. Taková blbost a tolik radosti ....




 Pak jsem se šla projít s Viki a po návratu šla holka chlupatá do vany a já do pračky. Voda teče všude, krtičiny a bláto na každém kroku. Už aby to trochu zmrzlo, aspoň.
Zážitek poté bych asi nejraději z dnešního dne vymyzala, leč bohužel. Před Vánoci jsem pozvala osobu blízkou i s celou rodinou na návštěvu. Vídáme se málo, moc nekomunikujeme ( dost rozdílné názory) a mne to docela mrzí. V tu dobu byl sníh. Byla jsem odmítnuta, že s jejich autem k nám na sněhu nemohou. (Osobně si myslím, že když se chce, všechno jde). Dnes jsem zůstala s pusou otevřenou. Osoba blízká u našich dveří. Sama. Předala úřední obálku a byla pryč. Byla shánět něco ohledně lyží a měla toho "moc".
 Její rodina o pozvání nic netuší, to jsem zjistila z dnešního telefonátu. Tak nějak nevím, co si myslet. Buď něco o naschválech, nebo o IQ ?
 A tak se i nadále budu řídit asi 4 dohodami - neberte si nic osobně, nevytvářejte si domněnky, vždy dělejte vše jak nejlépe dovedete - o to jsem se snažila tím pozváním, a nehřeště slovem - byla jsem tak šokovaná, že jsem fakt nic neřekla, co by mne později mrzelo.
Prádlo je vyprané, tak ho jdu pověsit a suché čeká na žehlení a úklid. To bude užitečná a smysluplná věc. ne nějaké narovnávání rodinných vztahů.


3 komentáře:

  1. musím říct, že nad podobnou akcí v rodině přemýšlím, říkám si, že první krok musí někdo udělat.
    Obdivuji tvoji odvahu.

    Udělala si, cos mohla.

    A bublinky vedou i u nás!

    OdpovědětVymazat
  2. Lucko, to není odvaha, to je zoufalý pokus o komunikaci s vlastním bratrem.
    Ale prostě to nejde. Než by mne pozval na návštěvu, nebo přijel on, tak mi tu obálku předal mezi dveřma, podotkl, že bych si to měla zařídit, aby to přišlo na moji adresu, skoro ani nepromluvil a byl pryč. Prostě to mrzí, ale bohužel.

    OdpovědětVymazat
  3. no my zas nemohli ke tchyni na boží hod, poněvadž tam byla žena mého švagra aona se mnou nebude mluvit, protože s rozvedenýma se nebaví...nabízeli jsme že bychom se setkali všichni, poslali nás někam...svého bratra tedy můj muž nevidí. pervní krok jsme taky udělali..čtyři dohody my vždycky nejdou, fakt:-(

    OdpovědětVymazat