Dneska to je přesně

cet pět let, co se moji rodiče dozvěděli, že se jim narodila holka.
Už jsem tady mockrát psala, nejsem slavící tip. Takovéto - teď se radujte, to mi nějak nejde.
Už vloni jsem svoje narozeniny pojala po svém.
Když mi letos, někdy v lednu došlo, že to jsou tak trochu kulatiny, tak jsem přemýšlela kudy tudy, co vymyslím, abych byla spokojená.
Vymyšleno jsem měla, ale karty se zamíchaly trochu jinak. Když jsem mohla být vloni v hlavním městě, proč bych letos nemohla být na nejvyšší hoře. Plán to byl docela dobrý, jen to trochu záleželo na počasí.
Za každou cenu jsem tam nehodlala jít.
Pak se to všechno seběhlo s Luckou a mě bylo jasné, že výstup se nekoná.
Nevadí, ono nakonec i počasí dopadlo tak, že by to stejně nevyšlo.
Záběr ze Sněžky z webkamery s dnešního dopoledne

Takže jsem si ráno pěkně pospala a pak řešila, co honem doženu, když jsem každý den za Luckou v nemocnici a doma nehnu ani prstem. Vyžehlit? Vytřít ? Okna? Zahrada ?
A pak mi bleskl hlavou nápad. Udělám radost Lucii. Asi před 4mi lety jsem jí ušila ponožkového pejska.

Tenhle pejsek s ní je i v nemocnici, jako jediná hračka.
Nedávno ho Lucka znovuobjevila a prosila mne, zda bych jí ( prý je to ona) neušila kamaráda kluka.
Jenže znáte to. Času málo...Až dneska. Vytáhla jsem stroj, ponožky a dala se do toho.
Oběd jsme dali s taťkou v hospůdce a pak už jeli za Luckou. Myslím, že měla radost.

A tak už má pejsky dva.

No a jelikož jsem měla ty narozeniny, tak se Lucka domluvila s taťkou, ten jí přivezl dárek pro mne, který už měla dávno připravený a popřála mi v nemocnici.

Já to dítě prostě žeru.
Navíc na ni slyšíme jen samou chválu. Hodná, statečná, neobtěžuje, nefňuká. Navíc je to tak vzorný pacient, že když jsem jí přivezla jogurt, musela jsem se zeptat setřičky, zda ho smí. No, chápete to ?
A to bymohla prudit ostošest, když je na oddělení vlastně sama. Miminko s maminkou se snad ani počítat nedá.
Celé odpoledne jsme hráli karty. Lucka se se mnou došla osprchovat, sestřička jí přelepila ránu- je krásná, malá , tři stehy. Odjížděli jsme opět po sedmé hodině.