Nezbývá než doufat,

že v cizině dopadlo vše OK a mladí sedí v letadle směřující k domovu. Možná se ozvou cestou, možná se to dozvíme až ve středu.
Jinak nám dnes bylo teplo, teplíčko. Ráno jsem ještě před prací zaběhla do Lidlu. Měly v akci růžovočerné botky na běhání a ty jsem prostě musela mít.

Zadařilo se, byly poslední :). Jako bonus mám růžové tričko. Tak musí být trochu veselo, aspoň v těch barvičkách.
V práci docela pohoda. Polovina klientů byly děti.
Děti mám ráda, ale v našem oboru je to trochu potíž, ale zvládly jsme je všechny dobře.
Moje milá pondělní kolegyně byla tak laskavá a koupila mi v Ikea stoleček holkám do pokojíku a stoličky na ven. Chceme jim udělat totiž na prázdniny "domeček", tak aby měly nábytek. Tohle bylo nejjednodušší řešení.

                
Po práci jsem se stavila v hrabáku a ulovila dvě sukně za pár korun. K nim jsem pořídila za 100 Kč nové letní botky. Nakoupila, potkala známou, prostě se mi od rána tak nějak dařilo.
Když jsem chtěla jet domů a vycouvávala na parkovišti, potkala jsem "blondýnu". Měla asi 180 cm, tmavé vlasy, tmavé brýle a vypadala jako chlap. Nicméně tento pán začal vycouvávat o několik sekund později. Já to ve zpětném zrcátku ihned zaregistrovala, šlápla na brzdu, on ne. A vyjížděl dost rychle. O můj zadní nárazník, na kterém zbyla jen jeho barva, si promáčkl oboje dveře. Po vystoupení z aut se snažil svalit vinu na mne. Jenže já měla dnes dobrý den. S úsměvem jsem mu vysvětlila, že já stála, to on nešlápl na brzdu a pokračoval v jízdě. Kdyby koukl do zrcátek, nebo otočil hlavu , musel mne vidět a nic se nestalo. Jelikož na mém autě takměř žádná škoda nevznikla, tak jsem mu podala ruku, popřála hezký den a s jeho souhlasem v klidu odjela.
Docela by mne zajímalo, jak to vysvětlil doma. Předpokládám, že jsem byla za blbou blondýnu já. Budiž, nevadí.
Lucka šla ze školy k Šárce. Prý z bazénu i na chvíli vylezly.
Péťa byla na přijímačkách na další vysokou školu. Asi zbytečně, ale aspoň to zkusila.