Téma posledních dnů. Dalo by se o ní psát pořád.
To pochopí každý, kdo má doma čerstvé miminko :)
Narodila se v sobotu. Hned odpoledne jsme se za ní jeli podívat. Viz předchozí příspěvek.
Mimo to ale máme i jiné povinnosti. Hlídáme Cipíska. Ten byl zpočátku zmatený proč v noci zůstak sám a ráno si ho bereme my, ale brzo pochopil, že je to v pohodě a je spokojený.
Cipísek se vylítá za talířkem, s Viki jsem se šla projít. Ve vedlejší vesnici je pouť, tomu jsme se vyhnuly. Za to kvetoucí šípky, tam jsme se kochaly.
Taky se Viki rozlobila na jednocho pejska a jak vystartovala, tak si utrhla další drápek, ale tentokrát na veterinu nemusíme, odkousla si ho potom doma sama.
Večer jsme se domluvili s jednou Janinou kamarádkou a šli zapít Marušku.
V neděli byl plán samozřejmě jasný. Jedeme za Maruškou. Kamarádka, co s námi popíjela jela taky.
Maruška je prostě úžasná.
Navečer jsem jela k Janě, abych tam trochu uklidila, ať holky přijdou do čistého.
Mimo jiné u nás mění lampy veřejného osvětlení.
Tady je vidět, že oba pejsci se mají dobře.
V pondělí denní, za Maruškou byl jen taťka když jel z práce (má to blízko).
Nejhůř nese narození malé Lucka, protože za ní ještě nemohla kvůli angíně. Antibiotika evidentně nezabrala a tak dostala v úterý na kontrole nová. Ale taky dostala povolení jít se na Marušku podívat.
A to mohla hned odpoledne, protože ráno mi volala Jan, jestli pro ně nedojedu, že mohou domů.
No jasněže jsem jela a jak ráda.
A tak jsou holky od úterý doma. Cipísek zatím zůstává u nás, aby toho Jana neměla moc.
Večer jsem musela na noční.
Ve středu ráno na chvilku schrupnout a zpátky do práce na školení bez kterého prý nemůžu pracovat. No myslím, že bez tohohle školení bych se teda obešla.
A tak to je teď u nás dost fofr. Za Maruškou, pejsci, taky do práce se musí. Čtvrtek, pátek denní.
Taky přiletěla Péťa na přijímačky na další VŠ. Prostě se pořád něco děje, jen nějak není čas psát.
Lucka se doma silně nudí, ale druhá antibiotika snad zabrala.
V sobotu a neděli jsem doma a doháním, co jsem přes týden nestihla. Asi to nedoženu.
Žádné komentáře:
Okomentovat