Na kole za kulturou ?

Ranní procházka s Viki, cca 3 km už naprosto bez problémů. Dala by i víc, ale já asi ne. Noha pořád stávkuje.

 Cestou kolem oveček.

Dopoledne jsem objevila na mátě zajímavého pavoučka. Nejspíš to bude běžník kopretinový, ale viděla jsem ho fakt poprvé.

Po obědě jsme s mužem sedli na kolo. Letos jsme toho najezdili pramálo. Cíl byl nedaleko, cca 11 km, ale kopcovitý terén. Moc jsem nevěřila, že to dáme.
První zastávka na zmrzlině s výhledem doširoka dodaleka.  Chloudov.

Nakonec jsme do cíle dojeli a nebylo to tak hrozné. Sice jsem pořád remcala, že to nedám a že už nemůžu, ale jo, vyšlo to.
V Besedicích probíhá celé léto každou neděli Besedický klobouk. Vždy nějaká kapela hraje k poslechu (dneska i k tanci, kdosi tam slavil narozeniny). Dnes byl na programu Besedický blues band.

 Lidí poměrně hodně, muzika příjemná, počasí tak akorát, občerstvení dostatek, pivo dobře vychlazené, navíc v mnoha druzích. Já osobně višňové. Co víc si přát.
Nejlepší posluchač...

Poseděli jsme, poposlouchali, domů se nám moc nechtělo. Ta cesta před námi. Museli jsme.
Kozákov zase odjinud.

Cesta do nebe ?

V kukuřici.

V jednom kopci, kdy já vysílením neviděla , neslyšela najednou povídá muž : " Tam byl křemeňák ! "
Ne jeden, hnedle dva tam byli, kluci krásný. To byla radost, to se to pak šlapalo.

Těch zpátečních 11 km šlo nějak líp, uvidíme, jak se projeví zítra.