Den první - přemísťovací

Ráno jsme nastěhovali všechno do auta, vyvenčili Viki, která tušila zradu a ani nežrala, dojeli  dokoupit čerstvé pečivo a vyrazili jsme směr Jižní  Čechy.

Jedeme na místo, kde jsme už jednou byli před čtyřmi lety. Chalupa pod lesem, takměř mimo civilizaci, ale přesto nedaleko atraktivních míst pro turisty. 

Jelikož na D1 byla plánovaná uzavírka a objížďky vedli po naší trase a v ČB byla hlášena demonstrace, volili jsme trasu poněkud delší, ale doufali jsme, že dobře průjezdnou. Udělali jsme dobře. Najeto 275 km. Celkový čas asi 5 hodin. Občas jsme zastavili, prostě klídek, pohodička. Naprosto nečekaně jsme se projížděli přímo kolem Temelína. Obr stavba. Fotila jsem za jízdy. 

 Těsně za ním nás uchvátilo pole růžových makovic. Nikdy jsem nic takového neviděla. 

 A nechci tady komentáře typu, že jsou asi radioaktivní. Jsou nádherné a  je to.

 Jedno romantické zákoutí

A pak už směle do cíle. Celou cestu bylo poměrně slušné počasí. Trochu pod mrakem, vesměs slunečno. Když jsme dorazili na chalupu, nikde nikdo. Jen vzkaz, prosím volejte…Tak volám. Jsem navigována, kde jsou klíče, který byt máme. Toť vše. Chalupa  zatím prázdná, ostaní hosté přijedou později. Přenosíme věci a spustí se liják. Pohled z okna...

 Prostě štěstí, všechno klaplo. Ubytujeme se a po dešti se jdeme na chvilku projít do lesa. 

 

Komáři a ostaní  hmyz nám jednoznačně dávají najevo jaký bude následující týden. Jenže to nevědí, že my se nedáme. 

Zprávy z domova pozitivní, Viki už normálně žrala, je snad v pohodě. 

Péťa z domu zmizela, Jana tam zůstává. Alespoň pro dnešek. Ještěže těch dětí máme víc.